Evropští politici uklidňují trhy. Současných dluhopisů by se řízený bankrot netýkal

Šéfové předních evropských zemí zastoupených na summitu skupiny G20 v pátek uklidňovali investory vystrašené vyhlídkami na ztráty, které by mohli utrpět ze svých investic do irských dluhopisů. Představitelé Německa, Francie, Británie, Itálie a Španělska po mimořádné schůzce v Soulu ujišťovali trhy, že nynější návrhy na sdílení nákladů případných vládních insolvencí se nebudou týkat současných dluhopisů. Úroky z irských obligací díky tomu ze čtvrtečních rekordů výrazně klesly.

Výnosy irských dluhopisů rostly v minulých dnech na rekordní maxima, protože Irsko je považováno trhy po Řecku za další možnou oběť dluhové krize "periferních" zemí eurozóny. Obrovské rozpočtové náklady sanace irských bank zvyšují pravděpodobnost, že Dublin příští rok požádá EU o finanční pomoc ze stabilizačního balíku ESTF. Ten EU v květnu přijala spolu s Mezinárodním měnovým fondem v celkové sumě 750 miliard eur (asi 18,5 bilionu Kč) a určen je na případnou pomoc zemím eurozóny ohroženým platební neschopností.

Úvěrové náklady Irska na trhu dluhopisů v pátek po prohlášení šéfů evropských zemí prudce klesly. Výnos desetiletých dluhopisů se snížil na zhruba 8,5 procenta ze čtvrtečního rekordu 8,95 procenta. Snížily se také portugalské výnosy, zatímco výnosy německých "Bundů" stouply z rekordních minim minulých dní.

Bezprostřední příčinou zostření irské krize byly nedávné návrhy Francie a Německa. Podle nich by část nákladů na finanční záchranu zadlužených zemí nesli vedle daňových poplatníků ostatních zemí eura i soukromí investoři. Ti tak byli nuceni vyžadovat po rizikových dluhopisech vyšší úroky, na což kromě Irska doplatily i dluhopisy Portugalska, Španělska a Itálie. Podle obchodníků právě to přimělo evropské lídry k jasnému vyjádření.

"Bez ohledu na debaty o budoucím trvalém mechanismu řešení krizí v eurozóně a o potenciálním zapojení soukromého sektoru do tohoto mechanismu říkáme jasně, že se to nevztahuje na žádný současný nesplacený dluh a žádný program realizovaný současnými finančními instrumenty," uvádí se v prohlášení hlavních evropských zemí.

EU se po řecké dluhové krizi snaží koncipovat nová pravidla pro dluhopisy vydávané od roku 2013. Zvažuje se možnost, že by investoři v případě vyhlášení platební neschopnosti některé země eura museli přijmout takzvaný "sestřih", restrukturalizaci dluhu v podobě výměny starých dluhopisů za nové s nižší hodnotou. S podobným postupem počítají dluhopisy některých rozvojových zemí.

"Diskuse o ´spořádaném bankrotu´ otevřely Pandořinu skříňku," řekl agentuře Reuters analytik jedné banky. "Prudký růst výnosů byl celý výsledkem očekávání budoucích restrukturalizací po bankrotech, nikoli důsledkem potíží ve financování," dodal.

Irský premiér Brian Cowen dnes listu Irish Independent řekl, že postoje a vyjádření některých zemí EU, zejména Německa a Francie, zkomplikovaly snahy jeho vlády o boj s finanční krizí. "Nijak nám to nepomohlo. Mělo to zřejmě nepředvídané důsledky," uvedl Cowen. "Důsledkem bylo, že na trhu kvůli tomu vznikly pochybnosti o vůli ke splacení dluhu," dodal.

Irský ministr financí Brian Lenihan prohlášení představitelů zemí EU přivítal jako "vyjádření plné důvěry" v rozpočtovou strategii irské vlády. Ministerstvo financí později označilo za nepravdivé zprávy, podle nichž už EU s Dublinem pracuje na přípravě záchranného plánu a pomoci ze stabilizačního fondu.

Mluvčí Evropské komise dnes stejně jako v minulých dnech sdělil, že Irsko o žádnou finanční pomoc nepožádalo, dodal však, že přípravy na něco takového komentovat nemůže. Německá kancléřka Angela Merkelová v Soulu prohlásila, že EU je připravena vyrovnat se v irské krizi se všemi možnými scénáři.