Eurozóna se bojí irské nákazy. Problémy okrajových zemí se prohlubují

Eurozóna se bojí irské nákazy a dopadu řeckých podfuků. Okrajové země eurozóny se propadají do čím dál hlubších problémů. Revize údajů ukázala, že nejhorší hříšník, Řecko, loni hospodařilo s deficitem přesahujícím 15 procent HDP a ani letos nedokáže nárůst dluhů udržet v mezích domluvených s věřiteli.

I u Irska je čím dál pravděpodobnější, že své zadlužení nezvládne bez vnější pomoci. V třetím nejohroženějším státu eurozóny, Portugalsku, významný člen vlády, i když z politických důvodů, poprvé spekuloval o vystoupení z měnové unie. Problémy zadlužených států se ihned promítají do poklesu kurzu eura. To se v pondělí prodávalo za 1,37 dolaru, a bylo tak nejníže od konce září.

Pomoc nebude zadarmo

Díky 750miliardovému záchrannému fondu z prostředků zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu žádné zemi platící eurem insolvence v blízké budoucnosti nehrozí. Ovšem hodnotu eura by ohrozil i fakt, že se některá země bez vnější pomoci neobejde. Je tedy skutečně na obzoru další žadatel o půjčku?

Vše nasvědčuje tomu, že řeckého "příkladu" budou následovat Irové. Koneckonců to potvrdil i průzkum agentury Bloomberg mezi investory, z nichž 51 procent čeká státní bankrot. Před půl rokem to bylo jen 17 procent.

Irové však dosud tvrdí, že pomoc nepotřebují. Víkendové zvěsti o tom, že by z Evropského fondu finanční stability chtěli čerpat 80 miliard euro, jsou podle nich výmysl. Tamní vláda totiž nemusí až do poloviny příštího roku hradit žádnou významnější splátku.

Z Bruselu i z jiných evropských metropolí však vycházejí náznaky, že by přesto Dublin o pomoc měl požádat. Snížila by se tak nejistota a s ní i pravděpodobnost, že se "nákaza" rozšíří do dalších zemí.