Největší pády na pražské burze

SPECIÁL

Týdenní přehled trhu
B.I.G. Expert

České akcie

Zuzana Virglerová, Milan Nedbálek, FINANCE Zlín

Největší pády na pražské burze

Při pohledu na pražskou burzu nenajdeme mnoho akcií, jejichž obchodování provází vysoká volatilita. Větší pohyb kurzu můžeme pozorovat za poslední týden u akcií ČEZ a ECM. Akcie ECM mají od začátku roku jasný trend, který je narušován mírnými růstovými korekcemi. Zveřejňované výsledky však napovídají, že pokles kurzu není úplně neopodstatněný.

Akcie energetické společnosti ČEZ ztratily od počátku roku více než 15 % své hodnoty. Podobně jsou na tom i zahraniční konkurenti, portugalský EDP klesl o 13 %, španělská Endesa o 17 %, německé společnosti E.ON a RWE dokonce o 24 %, respektive o 26 %. Vývoj ceny elektřiny, což je hlavní indikátor budoucího vývoje hospodářských výsledků společnosti, v poslední době není pro energetické firmy příznivý. Její cena se pohybuje blízko svých pětiletých minim.

Pohyb cen elektrické energie se odvíjí kromě jiného také od cen emisních povolenek. Právě o podmínkách získávání emisních povolenek se vedlo množství debat. Podle posledních zveřejněných zpráv bude na emisní povolenky pro rok 2011 a 2012 uvalena darovací daň. Při sazbě 32 % bude podle vyjádření finančního ředitele náklad ČEZ na darovací daň činit přibližně 3 až 4 mld. korun ročně. Toto zatížení činí pro ČEZ nejvýše 8 % z plánovaného letošního zisku.

I při očekávaném budoucím kolísání hospodářských výsledků akcie ČEZ zůstávají nadále zajímavou dividendovou příležitostí. ČEZ totiž potvrdil záměr rozdělovat v budoucnu svým akcionářům 50 až 60 % zisku ve formě dividend.

Zahraniční trhy

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Past polských rozpočtových pojistek

Polský rozpočet skončí podruhé v řadě velice špatným výsledkem a deficit se z 7,1 % HDP v roce 2009 vyšplhá k 8 % v tomto roce. V roce 2011 se přitom situace dramaticky nezmění a pokud vše půjde podle plánů ministerstva financí, měli by mít Poláci deficit 6,5 % HDP.

Člověk by dokázal přimhouřit oko, kdyby věděl, že Polsko dočasně krvácí například kvůli prudkému dopadu finanční krize. Nic takového. V Polsku znatelně zrychluje dynamika HDP (v tomto roce odhadujeme 3,5 %) a větší část deficitu má jednoznačně strukturální povahu (až 6 % HDP). To volá po hlubších reformách, pro které v nejbližší době našim sousedům může scházet odvaha.

Polsko čekají na konci roku 2011 volby a jen stěží se stihne připravit úsporný rozpočet na rok 2012. Jakékoliv úspory bude navíc stěžovat masivní investiční aktivita státu a spolufinancování evropských projektů před mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2012.

I když to s polskými veřejnými financemi vypadá bledě, investoři zatím zůstávají vůči domácím trhům shovívaví. Polský zlotý je nehledě na napětí na periferiích eurozóny stabilní, stejně tak jako rizikové přirážky vůči německým dluhopisům. Je to částečně díky nadprůměrnému růstu ekonomiky, částečně díky přílivu peněz z evropských fondů, které výrazně vylepšují polskou platební bilanci. Shovívavost ale nemusí trvat do nekonečna.

V nadcházejících letech budou důležité dva momenty. Za prvé, polská vláda by měla být schopna dodržet alespoň málo ambiciózní cíl pro schodek rozpočtu na tento rok a po volbách v roce 2011 představit konkrétnější a hlubší reformní kroky.

Za druhé, polská vláda musí prostřednictvím privatizací a dalších opatření zabránit nárůstu veřejného dluhu nad 55 % HDP a vyhnout se tvrdým úsporným škrtům nařízeným rozpočtovými pojistkami v polské legislativě. To bude velice těžké, protože privatizační příjmy jsou velice nejistým zdrojem financování (závislým na tržní náladě), a reálně tak hrozí, že Polsko již v roce 2011 překoná s veřejným dluhem hranici 55 % HDP.

V takovém případě by Poláci na rok 2013 museli představit hodně tvrdé úspory, které by se nepříjemně zakously do růstu největší středoevropské ekonomiky. To by se investorům určitě moc nezamlouvalo.

Odhady poskytují tito experti:

Michal Chrvala – Active Capital (www.activecapital.cz), Tomáš Matuška, Antonín Žmuran, Petr Čaputa – BH Securities (www.bhs.cz), Jan Procházka, Ondřej Moravanský – CYRRUS (www.cyrrus.cz), Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec – ČP INVEST investiční společnost (www.cpinvest.cz), Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek – FINANCE Zlín (www.financezlin.cz), Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň – Grant Capital (www.grantcapital.cz), Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan – J&T BANKA (www.jtbank.cz), Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Martina Dušátková – LUTHERUS (www.lutherus.cz), Jan Bureš – Poštovní spořitelna, ČSOB (www.postovnisporitelna.cz), Karol Piovarcsy, Radim Dohnal – Saxo Bank (www.saxobank.cz), Dušan Jalový – UniCredit Bank Czech Republic (www.unicreditbank.cz), Jaroslav Brychta – X-Trade Brokers (www.xtb.cz)

Poznámky:

Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz jako zpracovatel projektu BIG EXPERT odpovědnost.

Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 („rozhodně koupit“ u všech odhadů) do –100 („rozhodně prodat“ u všech odhadů).