Kdo přijde po Irsku? ptají se analytici. Na záchranu Španělska by už Evropa neměla

Finanční pomoc Irsku sice finanční trhy na určitou dobu uklidní, pro Portugalsko a další nebezpečně zadlužené země eurozóny však již zřejmě záchranou nebude, pokud se nenajde širší řešení dluhové krize eura. Agentuře Reuters to řekli analytici poté, co Irsko oficiálně požádalo Evropskou unii o pomoc ze stabilizačního fondu pro eurozónu (EFSF). Irsko se kvůli záchraně svých bank dostalo do velkých dluhů a růst jeho úroků na trhu dluhopisů se přenáší i na další slabé země eura.

Euro v pondělí na devizových trzích oslabilo a propadlo se až pod 1,36 USD. Původní optimismus z pomoci pro Irsko rychle slábne a investoři se obávají dluhových problémů v dalších zemích eurozóny.

V 17:30 SEČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,79 procenta na 1,3606 USD, když předtím se propadlo až na 1,3593 USD.

V červených číslech skončily také indexy naprosté většiny evropských burz.

Ministři financí eurozóny schválili v neděli žádost Dublinu o pomoc a podle zdrojů z EU dosáhne objem balíku 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu korun). Irové dostanou peníze jednak od Mezinárodního měnového fondu, zejména však z EFSF, do nějž se země platící eurem zavázaly přispět 440 miliardami eur. Podle některých irských činitelů by mělo jít jen o záložní úvěr, který bude využit pouze v případě nutnosti, případně bude použit k sanaci bank.

Smyslem pomoci je především zastavit "nákazu", kdy růst tržních úroků z irských vládních dluhopisů vede ke zvyšování úvěrových nákladů i pro Portugalsko a Španělsko. Druhým účelem je podle pozorovatelů zabránit přelití bankovní krize Irska do britských a německých bank, které jsou hlavními vlastníky irských dluhopisů.

Krátkodobý efekt

"V krátkodobém pohledu by to mělo být z hlediska chuti investorů k riziku pozitivní," řekl analytik londýnské pobočky Credit Agricole Peter Chatwell. "Nemyslím si ale, že by to mohlo přispět k tomu, aby se Portugalsko a Španělsko dostaly z přední palebné linie," dodal.

Ministři financí mezitím zachovávají povinný optimismus. "Jestliže nyní nalezneme správnou odpověď na irský problém, pak máme velké šance, že k efektu nákazy nedojde," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble v televizi ZDF.

Podle analytiků však efekt pomoci Irsku nebude trvat dlouho. "Zabrání to nákaze? Ano, ale jen krátkodobě, nikoli v delším výhledu. Jen to uklidní trhy a poskytne jiným zemím čas k nadechnutí. Především Portugalsko z toho není ještě venku," sdělil Reuters ekonom nizozemské ING Carsten Brzeski.

Příčiny rozpočtového a dluhového problému Irska a Portugalska jsou odlišné – Irsko letos utrpí deficit 32 procent HDP v důsledku poskytnutí desítek miliard eur na záchranu bank, zatímco Portugalsko trpí slabým růstem ekonomiky a propadem její konkurenceschopnosti. V obou případech je ovšem výsledkem dluhová zátěž, kterou trhy považují za obtížně zvládnutelnou.

"Myslím, že to znamená, že Portugalsko bude další (kdo požádá o pomoc)," řekl Filipe Garcia z portugalské firmy Informacao de Mercadis Financeiros Consultants. "Nevím, zda to nastane do konce roku, či později, je to ale už téměř nevyhnutelné. Myslím, že z hlediska úroků z dluhu jsme už překročili bod zlomu," dodal.

Portugalský premiér José Sócrates v pondělí odmítl úvahy, že jeho země bude své problémy se zadlužením řešit žádostí o finanční pomoc, jako to učinilo Irsko. Podle něj k takovému kroku není důvod.

"Naše země žádnou pomoc nepotřebuje," řekl premiér tamní rozhlasové stanici TSF. "Potřebujeme dělat to, co je nezbytné, tedy schválit rozpočet a pokračovat v úsilí (snížit deficit veřejných financí)," řekl portugalský premiér.

Totéž ale před pár týdny tvrdili Irové. Jejich ministr financi Brian Lenihan 12. listopadu prohlásil, že Irsko má zajištěno financování do poloviny roku 2011 a nemá tedy důvod o pomoc žádat.

Na Španělsko fond nestačí

Jestliže se trhy vrhnou na Portugalsko, bude další na řadě Španělsko. "Pokud bude Portugalsko nuceno přijmout záchranu, pak se obrátí trh na Španělsko, a to nevím, co pak bude vláda dělat," uvedl ekonom madridské univerzity San Pablo Edro Schwartz. Komentátor Wolfgang Mumchau v pondělním listu Financial Times upozornil, že na záchranu Španělska, čtvrté největší ekonomiky eurozóny, již fond EFSF stačit nebude.

Ekonomové se proto domnívají, že problém nedůvěry trhu v solventnost některých zemí eurozóny může být řešen jen rychlým a detailně vypracovaným řešením pro celou měnovou unii. Problém podle nich spočívá ovšem v tom, že eurozóna začala od počátku špatně.

Mnozí analytici a politici pokládají za příčinu poslední fáze krize snahu Německa vytvořit mechanismus řízeného bankrotu, na jehož nákladech by se podíleli i soukromí věřitelé vlád. To vystrašilo investory, kteří tak začali požadovat u dluhopisů rizikovějších zemí mnohem vyšší výnosy.

"Stále si myslím, že je hlavní příčinou nákazy německý návrh zahrnout do mechanismu řešení budoucích krizí myšlenku řízeného bankrotu," řekl Brzeski. Podle něho to vzhledem k řadě nejasností vyvolává spekulace, které jsou živnou půdou pro šíření nákazy. "Evropští politici by nyní měli využít krátké příležitosti, kterou dostanou díky záchraně Irska, k vypracování podrobného a jasného plánu na trvalý mechanismus řešení krizí," dodal ekonom ING.