Stát bez bankovek? Možné by to bylo. V technologicky vyspělém Estonsku

Estonci mohou podat daňové přiznání třemi kliknutími myší, přes systém elektronické státní správy si kontrolují záznamy u lékaře nebo známky dětem ve škole a od ledna budou platit eurem.

Právě to inspirovalo profesora ekonomie Raula Eametse z Univerzity Tartu k provokativnímu nápadu, který zveřejnil na konferenci o inovacích minulou sobotu: Proč nosit těžké euromince, proč si zvykat na ošklivé eurobankovky? Jsme technologicky na výši, tak zaveďme rovnou bezhotovostní platby vždy a všude.

"Vyvolalo to neočekávaný ohlas, až jsem z toho unavený," řekl včera Eamets v telefonickém rozhovoru s HN. "Od soboty vyšlo jen v Estonsku nejméně dvacet článků, bylo to i v televizi."

Vtip je v tom, že život bez hotových peněz v technologicky vyspělém Estonsku není vůbec nereálná představa.

"Stejně na to dojde"

"Stejně k tomu dříve či později dojde, všechny technologie k tomu směřují," říká 46letý profesor Eamets, který byl členem dozorčího orgánu Estonské národní banky.

"A Estonsko by mohlo být jednou z prvních zemí. Zavedení eura čili nové měny by takovou operaci učinilo psychologicky jednodušší," říká Eamets.

Estonský finanční sektor už od poloviny 90. let používá propracovaný systém elektronického bankovnictví. Pro Estonce je v podstatě normální vyřizovat většinu plateb pomocí mobilního telefonu. Na parkovištích se platí mobilem, kartou zase v městské hromadné dopravě. "Na jednu estonskou korunu v hotovosti připadá 13 korun v nehotovostních transakcích," vysvětluje Eamets.

"Je to zajímavá myšlenka, ale jen pro diskusi," řekl HN pod podmínkou anonymity jeden z mluvčích Estonské národní banky. V internetových diskusích pod články s Eametsovým nápadem bylo zhruba 80 procent názorů proti, jen 20 procent pro. Ale podle průzkumu estonského maloobchodu je už 60 procent plateb bezhotovostních.

Problémy by první nehotovostní ekonomika měla dva: příliš vysoké ceny transakcí a hlavně obavy uživatelů z ohrožení jejich soukromí. I zde má profesor Eamets odpověď:

"Vláda by musela vytvořit jakési karetní centrum, přes které by se transakce dělaly. V podstatě by to musela být otázka veřejné služby a politické rozhodnutí."

A pokud jde o soukromí, tak podle něho s mobilními telefony, internetem a dalšími technologiemi jsme o něj už stejně přišli.

Konec soukromí

"Na anonymitu a soukromí zapomeňte. Nedávno se někdo pokoušel anonymně přes počítač vydírat dceru našeho prezidenta. Expertům trvalo pár minut zjistit, že je to nějaká středoškolačka," říká Eamets.

Pro úspěch bezhotovostní ekonomiky profesor Eamets zdůrazňuje také další estonské přednosti: transparentní ekonomika, rozvinutý počítačový a komunikační sektor a zodpovědná vláda. To by pomohlo i řešit problém turistů, kteří do Estonska zamíří.

"Podle odhadů má 80 procent turistů kreditní karty, takže stačí, když nebudou mít strach je používat. Nebo by si na letištích mohli koupit a nabít zdejší karty, je to v podstatě jednoduché technické řešení," věří Raul Eamets.