Za domy by se mohlo platit "povinné ručení". Pojišťovny tlačí na stát kvůli povodním

České pojišťovny vymýšlejí způsoby, jak zmírnit dopady stále nevyzpytatelnějších živelních pohrom. Škody totiž v Česku každoročně rostou a mnohé zajišťovny už pojišťovnám odmítají živelní rizika krýt. Při hledání východisek se pojišťovny obracejí i na pomoc státu.

Stát by měl podle nich zavést povinné pojištění proti živelním událostem pro všechny majitele rodinných domů. Týkalo by se to zhruba 700 tisíc domácností, které dnes tuto pojistku nemají.

Pojišťovny také prosazují například založení státem zajištěného společného fondu, který by pomáhal krýt ty nejvážnější pohromy. Do tohoto takzvaného "pojistného poolu" by jednotlivé pojišťovny přispívaly část inkasovaného pojistného a rizika by kryly jen do výše svého příspěvku.

"Pokud by došlo k velké pohromě a škody by tuto hranici u jedné pojišťovny překročily, plnění by vykryl společný fond," popsal šéf Kooperativy Martin Diviš.

Tím by se riziko rozložilo na víc hráčů. Kdyby škody přesáhly objem peněz ve fondu, zachraňoval by občany stát. Členství v poolu by bylo pro pojišťovny povinné.

Podobná schémata fungují i v zahraničí. Pojistné pooly vznikly v Norsku, Belgii nebo Nizozemsku. Účast státu existuje i ve Francii a Španělsku. Na jednáních orgánů Evropské komise se dokonce začíná objevovat myšlenka jednotného celoevropského systému pojištění pro případ živelních katastrof.

Nepojistitelné oblasti

Pojištění proti živelním událostem pro všechny majitele rodinných domů by mělo být nově pro zhruba 700 tisíc domácností povinné. Ty totiž dnes tuto pojistku nemají.

Pojišťovny varují, že jinak budou dál rozšiřovat nepojistitelné záplavové oblasti, v nichž dnes stojí pět procent domů z celkového počtu 1,6 milionu. Tedy asi 80 tisíc domů. Kdyby počet pojištěných domů vzrostl, riziko by se rozložilo a pojistku by získaly všechny stavby, i ty, které dnes pojistitelné nejsou.

Lidé z relativně bezpečných oblastí by tak ale prakticky přispívali na pojistky domů v zátopových zónách. "Dál by platilo, že kdo bydlí na kopci, zaplatil by méně. Podle našich propočtů by průměrné pojistné nepřekročilo tisícovku ročně," řekl Tomáš Síkora z České asociace pojišťoven.

Ministerstvo váhá, ale podpora spíš nebude

Důvodem těchto snah jsou rostoucí škody způsobené rozmary počasí, které letos přesáhly devět miliard korun. Velké zajišťovny pojišťovnám zdražují a některá živelní rizika odmítají krýt. Pojišťovny varují, pokud stát něco neudělá, počet nepojistitelných staveb dál poroste.

Obě navrhovaná opatření by vyžadovala změny v zákoně o pojišťovnictví, které má v agendě ministerstvo financí. To se na návrhy zatím moc netváří. "Jsme v začátku diskuzí. Zatím se nám nezdá, že bychom to chtěli podpořit," řekla náměstkyně ministra financí Klára Król s tím, že by zajištění fondu státem kladlo nároky na rozpočet.

Pojišťovny tvrdí opak. Stát by podle nich nemusel vybírat "povodňovou daň" a vydávat peníze za pomoc postiženým jako při letošních povodních.

Podle odborníků se situace může přiostřit, a to hlavně kvůli zajišťovnám. "Jednání se zajišťovnami jsou asi nejkomplikovanější za posledních dvacet let. Sazby pro příští rok jsou vyšší o desítky procent. Některé velké zajišťovny už tato rizika ve střední a východní Evropě odmítají krýt," řekl šéf Kooperativy pojišťovny Martin Diviš.

"Pojišťovny rozšiřují nepojistitelné zóny nebo v nich nasazují vysoké sazby. Otázkou je, kdy se trend zastaví. Pokud bude nepojistitelných 20 nebo 30 procent nemovitostí, stát by zřejmě začal hledat řešení," řekl analytik Deloitte Karel Veselý.