Desítky miliard eur leží v Bruselu ladem. Kvůli krizi a byrokracii

V Evropě, která se jen pomalu vzpamatovává z ekonomické krize, leží ladem miliardy eur. Pouhá desetina peněz z evropských fondů, které mají podpořit hospodářský růst v Evropě, se skutečně dostala ke svým adresátům. Přitom u nich měla být nyní již polovina.

Vyplývá to z dokumentů Evropské komise, které získali novináři listu Financial Times a britské neziskové organizace Výbor pro investigativní žurnalistiku.

Evropské Strukturální fondy a Fond soudržnosti přitom spravují 347 miliard eur, tedy přes osm bilionů korun. A devět desetin čeká na své využití. Přitom programy, které mají podpořit vyrovnávání životní úrovně v Evropě, jsou právě v polovině svého běhu.

Krize a byrokracie

Za malé využívání prostředků z fondů může byrokracie spojená se získáním peněz a finanční krize. Prostředky z Evropy totiž kryjí většinou jen určitou část nákladů dotovaného projektu. Zbytek musí firma, obec nebo stát doplatit ze svého. Kvůli nedávné finanční krizi však nemají prostředky.

V tom, jak jednotlivé země využívají peněz z fondů, existují velké rozdíly. Česká republika je ve využívání fondů nadprůměrně úspěšná. Při přepočtu na jednoho obyvatele získá Česko z fondů nejvíce peněz na obyvatele hned po Estonsku. Jde zhruba o 2538 eur na osobu, tedy přes 62 tisíc korun. Nejméně získá Dánsko, asi 111 eur na osobu.

V Česku příjemci dotací ze strukturálních fondů dostali již 22,8 % z částky vyčleněné pro Českou republiku do roku 2013. Pokud se povedou projekty, které jsou již schválené, bude to znamenat vyčerpání více než 52 procent prostředků přislíbených unií na současné rozpočtové období.

Kontrola - téměř žádná

Využití peněz z nezemědělských evropských fondů hlídá ale jen 25 evropských vyšetřovatelů. Je proto téměř nemožné zjistit, zda desítky milionů eur nebyly vyhozeny oknem nebo rozkradeny.

Podle Financial Times část peněz z evropských Strukturálních fondů získala italská mafiánská organizace Ndrangheta. V severní Anglii zase dostaly peníze z fondů firmy, které byly napojeny na úředníky, kteří o rozdělení peněz rozhodovali.

Novináři se pokusili získat data o všech projektech financovaných z fondů po celé Evropě. Překvapivě velmi těžké bylo získat spolehlivé údaje o využití financí z fondu ve Velké Británii a Belgii. Navíc byly záznamy často chybné. Nejhorší byla situace v Bulharsku. Naopak nejprůhlednější systém má Slovensko. Česká republika se umístila na pátém místě.

Fondy velké jako Belgie

Novináři zkoumali stav nezemědělských Strukturálních fondů a Fond soudržnosti. Výdaje na tyto fondy tvoří více než třetinu unijního rozpočtu a jsou po prostředcích na zemědělství druhou nejvyšší rozpočtovou položkou v unii. Jde o největší fondy na světě. V sedmiletém období mezi léty 2007 a 2013 mají rozdat fondy částku, která je například více než sedminásobkem letošního českého státního rozpočtu, případně odpovídá ročnímu HDP Belgie. Fondy stojí dokonce více, než vydává americká vláda na program státní zdravotní péče pro více než 40 milionů důchodců.

Do současné velikosti se fondy, které původně pomáhaly hlavně Španělsku, nafoukly až v souvislosti s pádem komunismu ve východní Evropě.

Jejich rozšíření prosazoval v polovině 90. let tehdejší předseda Evropské komise Jacques Delors, který chtěl větší a silnější Evropu a fondu měly být nástrojem, jak bezproblémově začlenit do unie i bývalé východoevropské satelity Sovětského svazu. "Je to neodmyslitelná součást Evropské ideje a součást Evropského projektu," tvrdí Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku, který má tyto fondy na starosti.

Spolu s růstem fondů Fondy se zhoršovala i s nimi spojená byrokracie.

Zároveň začaly fondy financovat i projekty, které byly buď neefektivní, nebo v nich hrála roli korupce. Fondy podle Financial Times podporují například velké tabákové společnosti nebo výstavbu hotelů v chráněných územích.

Je to přímo v rozporu s politikou unie, která bojuje proti kouření a snaží se zpřísnit ochranu přírody. Kvůli korupci bylo dokonce zastaveno před dvěma lety vyplácení peněz do Bulharska.

Brusel má vlastní nápad

V Evropě nyní začínají jednání o změně fungování fondů v novém období od roku 2014. Evropská komise by chtěla omezit cíle, na které mohou být peníze z fondů použity. Určovat je chce přímo a velmi konkrétně z Bruselu. Komise by také ráda použila peníze z fondů na prosazování priorit své hospodářské strategie Evropa 2020. Nové členské státy Evropské unie včetně Česka naopak chtějí, kdyby se fondy naopak více zaměřovaly na financování chudších evropských zemí. A pokud možno, aby vyrovnávaly i rozdíly mezi oblastmi uvnitř jednotlivých států.

"Česká republika bude spolu s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Bulharskem a Rumunskem prosazovat, aby co nejvíce peněz zůstalo v nových členských státech a aby jednotlivým zemím zůstaly pravomoci, jak s penězi nakládat," říká Jana Jabůrková, mluvčí českého ministerstva pro místní rozvoj, které má správu evropských fondů v Česku na starosti.

Grafika: Rozdělení prostředků z fondů EU (eur na jednoho obyvatele)