Evropský parlament ve středu definitivně schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok. Společenství se tak vyhne provizoriu, které mu hrozilo poprvé od roku 1988. V polovině listopadu totiž zkrachovala jednání mezi europoslanci a členskými státy EU.
Zákonodárci nakonec ustoupili od svých požadavků na citelné navýšení výdajů a spokojili se s úspornějším návrhem národních vlád, které odmítaly posílat do unijního rozpočtu ze svých státních pokladen více peněz v době, kdy musí přijímat řadu úsporných opatření. Výdaje EU nicméně nakonec vzrostou o 2,9 procenta, což je ovšem podstatně menší nárůst než v posledních letech.
Parlament se ale svých požadavků nevzdal úplně zadarmo. Členské státy mu nakonec přislíbily, že se europoslanci budou moci zúčastnit jednání o dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020, kde jde o daleko větší objem finančních prostředků. Již nyní je jasné, že národní vlády budou chtít znovu šetřit, ale tentokrát půjde až o stovky miliard eur, zatímco v případě rozpočtu pro rok 2011 to byly jen jednotky miliard eur.
EU nejspíš nebude mít jinou možnost než omezit výdaje na zemědělství, kam v současnosti plyne zhruba 40 procent rozpočtu, nebo na takzvanou kohezní politiku. Ta přináší dotace chudším regionům evropské sedmadvacítky, a tedy kromě Prahy i všem ostatním českým krajům. Pro Česko by její případné změny měly obrovský dopad, který jen zdůrazňuje skutečnost, že v případě rozpočtu pro roky 2007 až 2013 Češi získali nejvíce peněz v přepočtu na obyvatele v celé EU.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist