V Pekingu dupou na brzdu kvůli vysokým cenám potravin, krotí inflaci

Vysoké ceny potravin, kvůli kterým inflace vystoupila na 28 měsíční maximum, donutily čínské vedení k „sešlápnutí“ monetární brzdy. V sobotu proto Čínská lidová banka zvýšila základní roční úrokovou sazbu o čtvrt procenta na 5,81 %.

Stejně se posunul úrok za uložení přebytečné likvidity. Je to už druhé zvýšení úroků za posledního čtvrt roku.

Co s „horkými penězi“

Tento krok by ve standardním tržním prostředí vedl ke zpevnění měny a prostřednictvím zlevněných dovozů by pomohl naplnit hlavní cíl, stlačit inflaci. Navzdory mezinárodnímu tlaku však Čína nemíní zásadnější posun kurzu jüanu připustit. Další kolo intenzivní „měnové diplomacie“ proběhne v souvislosti s lednovou cestou čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa do USA.

Ponechání jüanu na uměle nízké úrovni ještě zvýší nebezpečí přílivu spekulativního kapitálu nalákaného velkým úrokovým diferenciálem. Úroky ve většině rozvinutých ekonomik jsou nyní výrazně nižší (v USA i Japonsku je základní sazba blízko nuly, v eurozóně je to jedno procento), což vzhledem k prakticky nulovému riziku kurzové ztráty činí investice do jüanu čím dál atraktivnější.

Kromě toho objem dolarů v oběhu následkem druhé fáze tzv. kvantitativního uvolňování prováděné Fedem každý měsíc roste o 75 miliard a značná část těchto prostředků plyne do zámoří. Čínská měna sice není volně směnitelná, ovšem v Hongkongu se s ní stále aktivněji obchoduje a objem vkladů v jüanech prudce roste.

Obranou proti dopadu „horkých peněz“ na reálnou ekonomiku je zvyšování povinných rezerv komerčních bank. Po tomto nástroji čínští strážci měny letos sáhli již šestkrát, přičemž tři poslední nárůsty proběhly během posledních dvou měsíců.

Situaci vyhrocuje také rostoucí obchodní přebytek. Jen za listopad převaha vývozu nad dovozem přidala k obřím devizovým rezervám Pekingu dalších 23 miliard dolarů. V cizích měnách a zlatu tak Čína drží přes 2,65 bilionu dolarů (přes 50 bilionů korun).