Co skrývaly tajné dokumenty: Manažeři Nomury měli beztrestnost zajištěnou

Česká republika díky dohodě o narovnání s japonskou bankou Nomura ušetřila podle v pondělí zveřejněných materiálů ministerstva financí (MF) celkem 17 miliard korun. Česko japonské bance Nomura zaplatilo 3,6 miliardy korun, přičemž bez této dohody by odškodnění představovalo částku 20,6 miliardy korun, vyplývá z dokumentů.

Stát prohrál arbitráž s bývalým majitelem IPB, japonskou Nomurou, v roce 2006. Smlouva byla podle MF tajná kvůli dalším probíhajícím sporům ohledně zkrachovalé IPB. Především probíhalo několik sporů mezi státem a bankou ČSOB.

V nově zveřejněných dokumentech není ani slovo o údajném slibu záruky beztrestnosti pro manažery Nomury, o čemž se v době dohody s Japonci hovořilo. O milost pro manažery totiž žádal tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý u prezidenta republiky. Nicméně v dohodě je uvedeno mj., že  "Česká republika se zavazuje, že "ani ona sama ani její Přidružené osoby nepodají žádné další trestní oznámení ani doplňující podání ke stávajícím trestním oznámením," kde by se přímo či nepřímo domáhala potrestání představitelů Nomury. Zároveň je zde i uveden závazek o nepodávání důkazních materiálů.

Trestní stíhání bude

Na stránkách ministerstva je také zveřejněno nedávné rozhodnutí pařížského tribunálu, který se zabýval sporem státu s ČSOB. Ten dal loni v prosinci za pravdu ČSOB a stýt musel bance zaplatit dvě miliardy korun. Skončením této arbitráže však zároveň padl podle ministra financí Miroslava Kalouska důvod smlouvu s Nomurou tajit.

Podle Kalouska z transakce prodeje IPB do rukou ČSOB vznikla České republice škoda 34,2 miliardy korun. "Londýnský tribunál totiž jasně řekl, že prodej IPB měl kladnou hodnotu ve výši 34,2 miliardy korun, nikoliv jednu korunu," řekl Kalousek.

Zároveň potvrdil, že MF kvůli nevýhodné smlouvě státu s ČSOB o převodu IPB z roku 2000 podá trestní oznámení na členy bývalé vlády Miloše Zemana s výjimkou tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, na tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského a na konkurzního správce zkrachovalé IPB Petra Staňka.

Prohraná arbitráž s ČSOB: Kalousek podá trestní oznámení na členy Zemanovy vlády a další "viníky" - čtěte ZDE

"Můžeme to interpretovat tak, že buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard, ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za jednu korunu. Nebo majetek, který měl mít hodnotu jednu korunu, protože byl za jednu korunu prodáván, česká vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard. V každém případě vznikla daňovému poplatníkovi škoda 34 miliard. A za to někdo nese odpovědnost," řekl Radiožurnálu.

"Z příslušných pasáží zveřejněného rozhodnutí každopádně vyplývá, že arbitři odmítli obranu státu poukazující na neplatnost postoupení pohledávek, které byly předmětem sporu," uvedl v reakci Martin Bohuslav z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Jedním z důvodů byla podle něj i skutečnost, že v příslušném ustanovení smlouvy, uzavřené mezi státem a ČSOB, byly povinnosti státu formulovány široce.

Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena.

Tlustého rychlé řešení

V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle něhož měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.

Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý České televizi řekl, že smlouva, která řešila prohranou arbitráž mezi státem a Nomurou, byla odtajněna až čtyři roky poté, co se tak mělo stát. Česku podle něho tehdy hrozila náhrada škody v intervalu 25 až 50 miliard korun a uzavřenou dohodou se podařilo snížit platbu ČR Nomuře na tři miliardy korun.

"Je to jedna z mála dohod, která vedla ke snížení zátěže ČR," uvedl Tlustý. Zároveň již tehdy upozornil, že ve smlouvě nebyla obsažena beztrestnost manažerů.

Nomura podle Tlustého nižší částku přijala kvůli tomu, že šlo o rychlé řešení. To dodalo oběma stranám kredit. Takové spory se totiž obvykle táhnou desítky let, řekl ČT. Navíc měly Nomura, ČSOB i český stát v účetnictví dohadné položky za desítky miliard korun, což se špatně obhajuje jak před auditory, tak před investory, dodal Tlustý.

Po nástupu ministra financí Kalouska se situace podle Tlustého ale vyhrotila. "Do dneška se čekalo na neradostný okamžik, a tím byla prohra České republiky vůči ČSOB," řekl televizi Tlustý. Dodal, že tím klesla jakákoliv naděje na úspěch státu. Není důvod tajit obsah tehdy uzavřené smlouvy, doplnil.

Dohoda o narovnání počítala s tím, že pokud by byla škoda vyšší než sedm miliard korun, Česko by zaplatilo Nomuře sedm miliard korun. Pokud by byla nižší než sedm miliard, měla ČR zaplatit celou škodu.

Výše odškodnění

Vzorec pro odškodnění vycházel z ceny očištěné IPB ve výši 34,2 miliardy korun, která se ovšem snížila o deset miliard Kč. O ty prý chtěla Nomura navýšit kapitál IPB za předpokladu, že by stát poskytl IPB pomoc. ČR využila tento argument při vyjednávání s Nomurou a prosadila tuto investici do vzorce pro výpočet odškodnění, a to ve prospěch státu.

Při zohlednění podílu Nomury v IPB ve výši 46,16 procenta a ceny za akcie IPB prodané Nomurou nakonec byla vyčíslena hodnota podílu Nomury na 2,8 miliardy korun, dalších 0,8 miliardy Kč činily úroky.

Česká republika se ve smlouvě rovněž zavázala, že odškodní Nomuru za jakoukoliv škodu a ztrátu uplatněnou v dalších smluvně určených sporech. Závazek se týkal například sporů mezi ČSOB a Nomurou ohledně kauzy České pivo. Kauza se týká nevýhodného vyvedení akcií pivovarů z IPB předtím, než banku převzala ČSOB.

Banka ve sporu, ve kterém pro český stát požaduje až 24 miliard korun, podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Pokud by ve sporu uspěla, musela by peníze od Nomury převést státu a ten by je podle dohody o narovnání převedl zpět Nomuře.

Podle informací zveřejněných v únoru 2008 rovněž stáhlo MF v rámci smíru žalobu o náhradu škody v hodnotě 6,9 miliardy korun na bývalé šéfy Investiční a Poštovní banky (IPB). "Žaloba byla ve lhůtě stanovené dohodou vzata zpět, mimo jiné proto, že se jednalo o žalobu na dozorčí radu a aktivně legitimovaným orgánem pro žalobu tohoto typu bylo představenstvo," uvedl tehdy ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl.

Česká národní banka zavedla na IPB nucenou správu 16. června 2000. Dne 19. června 2000 byly veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB. Prodaná aktiva banky byla garantována českým státem, a velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní instituce, respektive Konsolidační agenturu. Po krachu IPB se do plných obrátek roztočil kolotoč vzájemných žalob mezi hlavními hráči nucené správy a prodeje majetku IPB do rukou ČSOB: státem, Československou obchodní bankou a Nomurou.