Záplavy v Austrálii zatopily i doly. Ceny uhlí ve světě vylétly raketově vzhůru

Záplavy na severovýchodě Austrálie vyhnaly během posledního měsíce cenu koksovatelného uhlí asi o desetinu na hodnoty kolem 250 dolarů za tunu. Růstu navíc podle analytiků není konec, v následujících týdnech by mohla cena uhlí používaného pro výrobu oceli vylétnout až nad 300 dolarů za tunu.

Zastavení těžby může podle premiérky australského státu Queensland Anny Blighové výrazně a dlouhodobě zasáhnout rovněž světový ocelářský průmysl. Queensland, který je největším světovým exportérem koksovatelného uhlí, v poslední době sužují prudké deště.

Tři čtvrtiny tamních uhelných dolů jsou v současnosti zatopeny a velké těžařské společnosti jako Anglo American či Rio Tinto už byly nuceny zrušit slíbené dodávky uhlí z důvodu vyšší moci. Tento právní termín umožňuje společnostem nedodržet sjednaný kontrakt z důvodů, jež nemohou ovlivnit, jako je například přírodní katastrofa.

Kdy budou dodávky uhlí obnoveny, je zatím těžké odhadnout, deštivé počasí má totiž podle předpovědí v následujících dnech pokračovat. "Bude trvat ještě týdny, než voda ustoupí, a další týdny, než se ji podaří vyčerpat z dolů. V nejlepším případě se podaří produkci obnovit na normální úroveň do dvou měsíců," říká analytička firmy UOB-Kay Hian Helen Lau.

Akcie NWR letí vzhůru

Přírodní katastrofa pomáhá ostatním světovým těžařským společnostem, jako je například společnost China Shenhua Energy, která za poslední dva dny posílila takřka o pět procent.

Z australských záplav profituje rovněž česká těžařská společnost NWR, jejímž spolumajitelem je Zdeněk Bakala (majoritní vlastník vydavatelství Economia, jež vydává Hospodářské noviny). Cena firmy se v úterý dostala na nejvyšší úroveň od září roku 2008 a za posledních pět týdnů již vzrostla o více než 40 procent. Ve středu zažívá mírnou korekci a cena akcie se vrátila pod 300 korun.

Jen v posledních dvou dnech společnost posílila o více než deset procent v očekávání, že představitelé jejího vedení úspěšně završí jednání s dodavateli ohledně nastavení smluvních cen na dodávky uhlí v letošním roce.

Podle odhadů analytika společnosti Patria Finance Tomáše Sýkory by se NWR mělo podařit vyjednat asi patnáctiprocentní navýšení v případě koksovatelného uhlí. Zvýšení ceny o více než deset procent očekává též analytik Jan Tomaník ze společnosti Wood & Company.

Cena uhlí na světových trzích roste již dlouhodobě, jen od počátku září loňského roku vylétla o čtvrtinu. Avšak australské záplavy na ni budou mít jen krátkodobý vliv. "Zásadním důvodem rostoucích cen uhlí je modernizace zemí třetího světa, které se stávají velkými importéry surovin," říká Pavel Kavina, vedoucí odboru surovinové a energetické bezpečnosti na ministerstvu průmyslu a obchodu. "Poptávku táhnou především Čína, Japonsko a Indie," říká Sýkora.

Obrazem: Australané si říkají: Tento způsob léta... přejít do fotogalerie

Další dopady

Záplavy v Austrálii by navíc v důsledku poklesu těžby uhlí mohly výrazně a dlouhodobě zasáhnout světový ocelářský průmysl. Analytici nicméně upozornili, že dopady záplav na ocelářský průmysl zatím nelze přesněji stanovit. Dodali, že bude záležet na tom, jak dlouho budou záplavy pokračovat a jak velké zásoby uhlí v současnosti mají producenti oceli.

Kvůli záplavám vzrostly na dvouletá maxima také ceny pšenice, protože Austrálie je  čtvrtým největším vývozcem této plodiny na světě.

"Je velmi obtížné přesně vyčíslit dopady, ale zhruba by záplavy mohly z australského HDP ubrat 0,4 procenta HDP," citovala BBC Helen Kevansovou, ekonomku banky JP Morgan.