Nové bankovní daně zkrouhnou zisky bank v Evropské unii až o čtvrtinu

Bankovní daně v Evropské unii finanční ústavy připraví až o čtvrtinu zisků. Nejpostiženější bankou vůbec bude francouzská Crédit Agricole. Píše o tom pondělní deník Financial Times s odvoláním na zprávu, kterou se lídři členských států evropské sedmadvacítky zabývali na prosincovém summitu EU.

Crédit Agricole by podle FT měla přijít až o 24 procent zisku před zdaněním. Druhou nejpostiženější bankou by v případě zavedení bankovní daně mohla být nizozemská ING, která by odepsala 21 procent zisku. Třetí místo patří dánské Danske Bank, ta by přišla o zhruba 15 procent zisku.

Se zavedením bankovních daní, které mají podle jejich zastánců zabránit, aby v případě finanční krize banky opět zachraňovali daňoví poplatníci, počítá v EU celkem deset zemí. Jsou to Velká Británie, Německo, Francie, Belgie, Dánsko, Kypr, Rakousko, Portugalsko, Maďarsko a Švédsko.

Systém zdanění se nicméně v každé ze zemí liší, zpráva EU však počítá s tím, že v průměru zasáhne zhruba 0,05 procenta bankovních pasiv (závazků). V některých zemích to ale bude více. Velká Británie počítá se zavedením bankovní daně už v letošním roce, má mít dopad na 0,075 procenta celkových pasiv.

Bankám vadí, že mají být zavedeny různé úrovně poplatků ale mezi jednotlivými vládami zemí proběhlo jen málo konzultací. To podle bank vedlo k rozsáhlému duplicitnímu zdanění. Pouze Velká Británie a Francie se zatím dohodly na bilatelární smlouvě o zamezení dvojího zdanění dávek.

Česko proti dani

Česko podobné daně dlouhodobě odmítá. Proti se postavil již loni v červnu tehdejší premiér Jan Fischer. Nicméně nejde o právně závaznou povinnost a mělo by být na každé členské zemi, zda daň zavede. Původně se přitom uvažovalo, že daň bude muset zavést všech 27 členských států Evropské unie.

Česká bankovní asociace (ČBA) již loni uvedla, že podobná restriktivní opatření jdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst. "Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům," uvedl náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.

Evropská komise konkrétní výši daně teprve uveřejní. Podobné systémy, jaké chce nyní EU zavést, již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku.

Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí většina členských států EU, řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta. Pokud by na stejnou daň přistoupila i celá unie, každoročně by mohla získat do fondů na záchranu bank zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun).

"Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní," uvedl před časem pro deník Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor.