Ve španělských spořitelnách tiká bomba. Mohla by rozmetat eurozónu

Španělské spořitelny stále nahánějí Evropě strach. Sama španělská centrální banka uvádí, že podíl špatných úvěrů u domácích komerčních ústavů je nyní nejvyšší za posledních čtrnáct let. Španělská vláda se snaží zvládnout nejrizikovější část finančního sektoru - tzv. cajas, tedy jakési obdoby spořitelních družstev. Iniciovala již slučování nejslabších spořitelen a snaží se také posílit jejich kapitál.

Miliard hodně a ještě více

Podle čtvrtečního vydání listu Wall Street Journal (WSJ) se Madrid chystá do cajas nalít přes 30 miliard eur (730 miliard Kč). Španělská ministryně financí Elena Salgadová to sice popřela, ale nevyvrátila, že se zásadní finanční injekce připravuje. Podle některých expertů přitom záchrana spořitelen bude ještě mnohem dražší. Odhad banky UBS počítá až se 120 miliardami eur.

List WSJ uvádí, že španělská vláda uvažuje dokonce o vytvoření tak zvané "špatné banky" čili instituce, kam by se přesunuly obtížně vymahatelné půjčky poskytnuté cajas a bankami. Do té by ale možná musel nalít peníze přímo stát. Španělský veřejný dluh se ovšem pohybuje kolem 65 procent HDP a Španělsko si půjčuje na vysoký úrok. Další zadlužení by jen zvýšilo úroky placené ze španělského dluhu.

Přitom ještě nedávno se spekulovalo o variantě, že Španělsko právě kvůli vysokým úrokům ze státního dluhu bude potřebovat půjčku z evropského záchranného fondu, Evropa na záchranu Španělska nebude mít peníze a to povede k rozpadu eurozóny.

Zdroje z regionálních španělských spořitelen minulý týden agentuře Reuters řekly, že šéfové těchto institucí patrně už v březnu vyrazí do Asie a budou tam své ústavy prezentovat. Spořitelnám se zatím nepodařilo žádného zájemce ze soukromého sektoru přesvědčit, aby do nich investoval, i když spořitelny s podobnou prezentací loni jezdily po Evropě i Spojených státech.

Co odhalí výkazy bank?

Zatím ale není jasné, kolik peněz bude na záchranu španělských bank vlastně potřeba. Většina bank totiž dosud nezveřejnila své výsledky za loňský rok. Do konce března budou muset zveřejnit detaily o splácení poskytnutých půjček a špatných úvěrech také cajas, které tuto povinnost dosud neměly. Přitom drží 42 procent bankovních aktiv v zemi.

Hlavním problémem jsou úvěry na nákup a stavbu nemovitostí i přímé podnikání bank v realitách. Realitní bublina ve Španělsku v předchozích letech splaskla a ceny klesají. Například britský deník The Times uvádí, že ve velkých španělských městech jsou dnes nemovitosti běžně prodávány o 20 % levněji, než je uváděno v inzerátech. Upozorňuje i na statistiku ministerstva pro bytovou výstavbu, podle které je v zemi se 46 miliony obyvatel 700 tisíc neprodaných nových domů. Mimochodem číslo zhruba odpovídá počtu nových domů postavených za celý rok 2009.

Španělská centrální banka uvádí, že finanční ústavy investovaly 439 miliard eur, z nichž 181 miliard je problematických a možná nebude nikdy splaceno. Podle agentury Moody´s utrpí španělské banky ztrátu ve výši 176 miliard eur.

Problém zvaný cajas

Vláda se snaží bankovní sektor ozdravit a fond pro restrukturalizaci bank už do něj nalil téměř 12 miliard. Kabinet též nutí cajas, aby se sloučily a ze současných 45 institucí vzniklo 17. Jenže manažeři cajas sloučení sabotují, navíc ve vedení těchto institucí jsou často místní politici, kteří nechtějí přijít o moc spojenou s poskytováním úvěrů. Teď je potřeba další finanční injekce. Ministryně financí Elena Salgadová řekla, že cajas budou rekapitalizovány tento rok, ještě před zátěžovými testy bank, které plánuje provést EU. Podle ministryně k tomu budou stačit dvě miliardy eur a ty půjčí španělský fond na záchranu bank.

Postupně se však objevují zprávy, že to bude 30-120 miliard. Maximální schválená velikost restrukturalizačního fondu je přitom 99 miliard. Podle nejhorší varianty by tedy část peněz musel poskytnout státní rozpočet. Navíc fond prostředky získává na trhu z prodeje cenných papírů, ale investoři jsou vylekaní a opatrní. Je otázkou, zda půjčí fondu za akceptovatelných podmínek.

Pokud by se problémy cajas ukázaly opravdu velkými, může to ohrozit nejen španělské hospodářství, ale i euro. Přitom problémy cajas budou určitě větší, než odhaduje vláda, a ztráty budou pravděpodobně také větší, než odhaduje centrální banka. Ta totiž vychází z předpokladu - bez znalostí potřebných účetních knih - že cajas ovládané politiky a dlužníky neposkytovaly o moc riskantnější úvěry než většina komerčních bank spravovaných svými akcionáři.

NAPJATÉ ČEKÁNÍ
Do konce března budou muset i spořitelní družstva (cajas) odhalit své "zákulisí". A z toho mají mnozí strach už nyní. Na snímku přední ústav Caja de Ahorros y Pensiones de Barcelona (La Caixa).
foto: Bloomberg