Proč Česko stále hůře konkuruje světu? Vláda připraví strategický plán

Rozvoj české ekonomiky brzdí zejména neefektivní státní úřady, pomalé soudy a špatná infrastruktura. Naopak silnou stránkou České republiky je kvalitní věda a výzkum, stabilní hospodářské prostředí a schopnost přilákat zahraniční investice. Vyplývá z to z analýzy konkurenceschopnosti, kterou v pondělí zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v pondělí novinářům řekl, že analýzu ve středu projedná vláda a MPO do konce první poloviny letošního roku připraví strategický projekt na zvýšení konkurenceschopnosti ČR, která se ve světovém měřítku zhoršuje. Česko se loni na světovém žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF) propadlo o pět pozic na 36. místo.

"Pro rozvinutou, inovacemi poháněnou a na znalostech založenou ekonomiku je klíčová kvalita podnikatelského a investičního prostředí. Pokud se máme přiblížit k nejvyspělejším zemím světa, musíme výrazně zlepšit podmínky, které umožní firmám čelit konkurenci v rámci vnitřního trhu EU i mimo něj," uvedl Kocourek.

Perspektivní projekty podpoří nový fond. Nahradí výpadek dotací

MPO letos například plánuje spustit společný fond státního a soukromého kapitálu, který by měl podporovat perspektivní projekty tuzemských firem, jejichž standardní financování je obtížné. V první fázi má mít fond k dispozici až 1,5 miliardy korun.

"Nyní diskutujeme o poměru, v jakém tam státní a soukromý kapitál má být přítomen," podotkl Kocourek, podle kterého fond v budoucnu nahradí dotace z evropských fondů, které se v následujících letech budou snižovat.

Světové ekonomické fórum kriticky hodnotí jak tuzemskou státní správu, tak fungování soukromých firem. Největší propad Česko vykázalo v oblasti efektivity trhu práce, kvalitě investičního prostředí, zdraví a základního vzdělávání a také ve fungování institucí. Výrazněji si polepšila pouze infrastruktura.

"Mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti ukazují, že dokážeme obstát mezi novými členskými zeměmi EU. V globální konkurenci se ale zdaleka nemůžeme srovnávat jen s nimi, naší konkurencí je stejně tak Finsko nebo Švýcarsko jako Singapur nebo Malajsie, a tady už srovnání není tak dobré," upozornil náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

Konkurenceschopnost Česka podle Kocourka už nemůže záviset pouze na kvalifikované pracovní síle a moderních technologiích. Stále důležitější je schopnost inovovat.

 "Musíme včas rozeznat vznikající globální poptávku a adekvátně a včas umět na nové trendy reagovat. Uspějí ty ekonomiky, které budou mít inovační a internacionalizované firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky," podotkl Kocourek.

Experti ministerstva při analýze "pilířů konkurenceschopnosti" použili také poslední mezinárodní žebříčky, které zveřejnilo například Světové ekonomické fórum,soukromá organizace sídlící ve švýcarské Ženevě.

Z něho například vyplývá, že z hlediska kvality veřejných institucí Česku náleží v rámci evropské sedmadvacítky až 20. místo. Relativně lépe je hodnocena pouze podle výkonnosti firemního vedení (představenstev).

Česko si v posledních letech výrazně pohoršilo také v indexu vnímání korupce, který zveřejňuje Transparency International.

Slavné to není ani se stavem infrastruktury, která patří k evropskému podprůměru. Republika je podle kvality silnic ve světovém měřítku hodnocena až na 80. místě, podle kvality celkové infrastruktury je 39. .

Podle rozšíření širokopásmového internetu se Česko v rámci OECD řadí až na 22. místo se 17,2 procenta populace  mající doma zřízené připojení, shrnuje ministerská analýza.