Český mediální trh je chudší o jednu stanici. Soukromá digitální televize Z1, která se zaměřovala na zpravodajství, prodělala svému investorovi, československé finanční skupině J&T, za dva a půl roku vysílání kolem šesti set padesáti milionů korun.

Důvodem ukončení činnosti bylo podle mluvčího skupiny Petra Málka skutečnost, že majitel neviděl možnost, jak by se mu investice vrátila.

"Bude zajímavé sledovat, jak konec vysílání Z1 ovlivní ostatní nové "digi televize", které nejsou žádným zlatým dolem, spíše naopak. Ale především: jestli osud Z1 nebude na dlouho varováním pro ostatní, kteří by chtěli na televizní trh vstoupit," domnívá se Petr Fischer, šéf kulturní rubriky České televize.

Televizní zpravodajství je jedním z nejmenších lákadel pro inzerenty, což bylo i jedním z faktorů, které zlomily Z1 vaz.

"Problémem byla i absence dat o sledovanosti Z1. Nebyli v peoplemetrech a nekupovali ani deníčková data, takže nemohli inzerentům garantovat nějaký přesný zásah kampaní. Do takové nejistoty, zvlášť v době ekonomické krize, zadavatelé reklamy nejdou," říká Jan Potůček, analytik mediálního trhu a šéfredaktor serveru Digizone.cz.

Po nedávném propadu inzertního trhu vlivem ekonomické krize se sice pomalu začínají inzerenti vracet, ale dávají přednost spíše větším stanicím a menší je tolik nelákají. Ale nejde jen o ryze český problém. Všechny soukromé stanice v Evropě se potýkají s dramatickým úbytkem inzerce. Cítí to i v Německu a Rakousku.

Jak se bude vyvíjet televizní trh po odchodu Z1? Končí opravdu nyní tzv. první vlna tuzemské digitalizace? Vejdou se na malý český trh i další stanice?

Na tyto a další otázky odpovídal Jan Potůček, šéfredaktor serveru Digizone.cz.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Jiří
Kolik televizí se v Česku může uživit? A mělo by na jejich větší rozmach nějaký dopad zrušení reklamy ve státní ČT?
Dobré brzké odpoledne všem! Odpovědět na otázku, kolik televizí se může uživit v Česku, je ošidné. Myslíte televize, které vysílají z pozemních vysílačů? Nebo i ty kabelové a satelitní? Z pozemních vysílačů u nás dnes vysílá cca 12 programů, na kabelu a satelitu dalších téměř 200 českých nebo do češtiny a slovenštiny dabovaných televizí. U pozemního vysílání záleží na tom, kdo za takovými televizemi stojí. Pokud jde o velkou televizní skupinu, jako je Nova, Prima nebo ČT, může si dovolit spouštět nové specializované programy a každý další ji bude stát méně a méně, protože nemusí znovu investovat do sídla, odbavovacího pracoviště, techniky... Reálně by tu mohlo vysílat 16 televizí pozemní cestou digitálně, tolik je míst ve čtyřech existujících multiplexech. Záleží na tom, zda by je uživil trh. Bez konce reklamy v ČT by to ale bylo těžké.
Jan Potůček
Pavel Podaný
Dobrý den, český TV trh je skutečně maličký. Když navíc celé 4 kanály obsadí dotovaná státní TV, je téměř nemožné se vedle podobné nekalé konkurence prosadit, určitě ne v žánrech, které státní TV též vysílá - a tím je třeba zpravodajství. Nebyla by pro konkurenty šance spíš ve změně zákona, který by odstranil anachronismus plateb za přijímač a jejich přidělení jednomu subjektu ? dík za odpověď s pozdravem Pavel
Nepovažoval bych veřejnoprávní televizi za nekalou konkurenci. Vždyť se podívejte, jakou nabídku byste měl měl bez programů ČT. Vybral byste si z ní? Nechyběly by vám některé sportovní přenosy, diskusní pořady, mimořádné zpravodajství, intelektuální pořady? To vše je pro komerční televize příliš drahé a neefektivní. Osobně bych zachoval koncesionářské poplatky, ale sebral ČT reklamu, což se mělo stát už dávno. Nové digitální televize s tím počítaly a byla by to pro ně vítaná injekce. I když většinu uvolněných peněz do reklamy by stejně "schramstly" Nova s Primou.
Jan Potůček
Tomáš
Dobrý den. Četl jsem, že Z1 nezveřejňovala čísla o sledovanosti, je to pravda? Jak se vlastně dnes měří sledovanost, existují ještě nějaké ty peoplemetry? A co lidé, kteří to sledují přes internet. To bude asi malinká, ale rychle rostoucí skupina...
Ano, je to pravda. Z1 měla k dispozici jen kvartálová, tedy čtvrtletní čísla, a jenom po dobu šéfování Martina Mrnky. Po nástupu krizového vedení Zdeňka Šámala museli data o sledovanosti oželet. Jenže bez přesných dat se těžce shánějí inzerenti, kteří chtějí mít jasnou informaci, kolik diváků zasáhnou svojí kampaní. To je jeden z problémů, který nakonec vedl ke konci Z1. Sledovanost televizí se v ČR stále měří peoplemetry, které jsou umístěné u 1 800 domácností. V příštím roce bude Asociace televizních organizací vybírat nového "měřiče" sledovanosti na období od roku 2013 a jistě dojde k nějakému posunu, protože způsob sledování televizí se mění. Dnes se například sledovanost vůbec neměří v tzv. "druhých domácnostech", tedy na chatách a chalupách, ale ani na veřejných místech, jako jsou restaurace a různé čekací haly. Doplácí na to především zpravodajské, sportovní a hudební kanály. No a už vůbec se do dat o sledovanosti nezapočítává sledovanost z internetu. I ta by se měla do celkových dat integrovat, i když nevím jak...
Jan Potůček
Roman
Osobně si myslím že za koncem televize Z1 bylo to že lidé co na ní koukali nejsou dostatečně ovlivnitelní reklamou, protože znám mnoho lidí se na ni rádi dívali, hlavně kvůli dokumentům. Sdílíte tento názor Děkuji
Nesdílím. Model Z1 jako byznysové televize byl dobrý, vždyť ekonomicky zaměřená média generují z reklamy mnohem víc peněz než ta obecně zaměřená. Problémem Z1 byla absence dat o sledovanosti, žádný nebo špatný marketing a malá snaha přinášet něco nového, bombastického, o čem by si diváci mezi sebou dávali sami vědět. Nebyla špatná, dokonce byla velmi dobrá, ale ani velmi dobrá televize, o které málokdo ví a málokdo má důvod se k ní vracet, nepřežije.
Jan Potůček
Holmes
Nepřevezme ČT některé z pořadů původně vyráběných pro Z1? Nenenechá si je vyrábět? Myslím dokumentární pořady, které doplňovaly zpravodajskou část vysílání a na něž jsem se vždy těšil. Škoda jich.
Dokumenty nakupovala Z1 ze zahraničí, takže teď jsou volné pro jiné zájemce. Zřejmě má k dispozici i knihovnu nepoužitých dokumentů, nebo těch, u kterých nevyužila práva na jejich opakování, a ty by snad mohla přeprodat jiným českým televizím, aby částečně umořila dluhy, co o ní zbudou. Ale záleží na tom, jak jsou napsané smlouvy... Také jsem tyto dokumenty rád sledoval a budou mi chybět.
Jan Potůček
Karel Smolík
V čem vidíte význam Z1, když zpravodajství dává velmi kvalitně CT 24? Malá televize má podle mě šanci jen tehdy, pokud prakticky omezí vlastní výrobu, nebo najde skulinu na trhu, kde není obsazeno, což je dnes asi nereálné.
Uvědomte si, že projekt Z1 vznikal v době, kdy ještě Česká televize ani neplánovala vlastní zpravodajský kanál. Licenci dostala v roce 2004 a ne svou vinou mohla začít vysílat až v roce 2008. Mezitím v roce 2005 vznikla ČT 24, kterou stavěl dnešní šéf Z1 Zdeněk Šámal. Vinu nenese Z1, ale televize Nova a Prima, které zablokovaly její vysílací licenci a kvůli soudním průtahům zdržely její start o čtyři roky. Za ty čtyři roky se situace na trhu diametrálně změnila, původní koncept Z1 neměl smysl. Třeba celoplošné pozemní vysílání byl podle mě od začátku holý nesmysl (ne v roce 2004, ale v roce 2008, kdy startovala).
Jan Potůček
Petr Zhroucený
Dobrý den, Pokud možno, měl bych několik otázek: 1. Kde podle Vás udělalo vedení Z1 největší chybu? Bylo to skutečně zacílením kanálu na zpravodajství, kde je velkou konkurencí ČT24 nebo za jejím koncem vidíte i jiné klíčové důvody? 2. Myslíte si, že je na trhu prostor pro další televizní kanál zaměřený na mladší aktivní diváky? 3. Jak vidíte budoucnost TV trhu (výhled cca 5 let)v souvislosti s nástupem technologií propojujících Internet s TV vysíláním? 4. Dají se podle Vás očekávat nějaké změny v České Televizi nebo považujete situaci za zakonzervovanou a bez výhledu na zlepšení?
Vezmu to tedy popořadě: 1) Těch důvodů bylo hned několik, některé jsem popsal v dřívějších odpovědích. V noci na dnešek jsem ty zásadní důvody shrnul do této analýzy: http://www.digizone.cz/clanky/pet-duvodu-proc-skoncila-televize-z1/ 2) Tenhle prostor velmi dobře zaplňuje Prima Cool. Všimněte si, jak převzala část diváků programu ČT 2, který byl do startu digitalizace takovým pelmelem vysílání pro náročné díváky, mladé a příznivce sportu. Ale místo tu ještě určitě je. 3) Myslím si, že původní model televizního vysílání, kdy vám dramaturg televize nabízí tok předtáčených pořadů, občas proložený živým vysíláním, se přežije. Předtočené pořady si budou diváci pouštět na webu nebo chytrých televizích ve chvíli, kdy na ně budou mít čas a náladu, ne v době, kdy jim je naservírují televize. Doménou klasického televizního vysílání zůstanou live přenosy, ať už zpravodajské, nebo sportovní, případně různé reality show a soutěže. 4) Už dlouho se na trhu mluví o tom, že Jiří Janeček nechce vydržet ve funkci generálního ředitele ČT celé druhé funkční období. A bývalý ředitel Novy Petr Dvořák se hlasitě hlásí k tomu, že by to po něm "vzal". Tyhle hlasy určitě nepřicházejí náhodně.
Jan Potůček
romca
Dobrý den, těžko se konkuruje České televizi, která je dotovaná státem(myslím, že je to v řádech miliard Kč). Myslíte si, že kdyby to tak nebylo, tak by tady ještě Z1 byla?
Jako majitel Z1 bych se nevymlouval jenom na existenci ČT, která dostává od nás všech (tedy věštiny) koncesionářské poplatky. To nejsou státní dotace, přes státní kasu tyhle peníze neputují. Z1 by tu určitě byla, kdyby se stala první zpravodajskou televizí v Česku, jak to měla naplánované, a jak by se jí to podařilo, kdyby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání od vyhlášení výběrového řízení na první licence v roce 2004 nevybírala vítěze dva roky, Nova s Primou potom v roce 2006 nezablokovaly vydání těchto licencí a poslanci tehle problém neřešily další dva roky až do roku 2008. A samozřejmě by jí pomohlo, kdyby ČT nevysílala reklamu, protože s jejím koncem se počítalo už od 1. ledna 2008.
Jan Potůček
Petr
Dobrý den. Malé televize nemají dostatek reklamy a tím nemají prostředky. Kdy konečně dojde k zákazu vysílání reklamy na kanálech ČT, která od státu pobírá štědrých 7 miliard ročně na to aby pak vysílala dávno zaplacené archivní pořady. Dále je placená formou koncesionářských poplatků. A ještě drze stále cpe na obrazovky reklamy. Malé televize by se měly v boji proti státnímu molochu spojit a jít do něj co netvrději to půjde.
Reklama v ČT je skutečně problém, který se odrazil na tom, že mnoho nových digitálních televizí nezačalo vysílat, nebo se dostalo do problémů. Původně měla reklama na programech ČT skončit k 1. lednu 2008, a za to se ČT skokově zvýšil koncesionářský poplatek ze 75 až na dnešních 135 korun měsíčně. Pak stát zjistil, že nemá vyřešené finacování přechodu na digitální televizní vysílání a také české kinematografie, tak to "zalepil" zachováním reklamy v ČT. Výnosy z prodeje reklamy nejdou přímo ČT, ale na zvláštní fond, z kterého putují po odsouhlasení vládou do Fondu an podporu kinematografie a na digitalizaci. Tak to má být až do vypnutí posledního analogového vysílače v Česku, nejspíš do června 2012 (nebo do listopadu 2011, o tento termín se teď televize přou). No a teď přišli senátoři za ODS s nápadem, že by ČT reklama zůstala i po tomto datu a že by se z takto získaných peněz dál financovala kinematografie, Fond kultury a případně český sport. Já si ale myslím, že primárně jde o to, že firmy, které mají zájem pro ČT zajišťovat prodej reklamních časů, nechtějí přijít o stamilionové marže a veškeré sladké povídání o bohulibých účelech je jen komedie pro veřejnost a neznalé zákonodárce.
Jan Potůček
Josef K.
Dobrý den, je velmi zvláštní, že se do vážných existenčních problémů dostala poměrně dramaturgicky zajímavá Z1 a nikoliv třeba Tv Barrandov, která má krom šíleného grafického layoutu a logotypů i strašnou dramaturgii stylu to nejlepší z televizní zábavy posledních 50ti let. Co si o tom myslet? Je to problém televizních diváků, vkusu vedoucích televizí nebo je v tom něco jiného?
Proč si myslíte, že Hospodářské noviny čte méně lidí než Blesk? Odpověď je stejná i v případě sledovanosti Z1 a TV Barrandov. Obě cílí nebo cílily na jiný typ diváka. Barrandovu jde o masové publikum starší 30 let, Z1 chtěla oslovovat vzdělané a bohatší diváky. Pro ně nepotřebovala vysokou celkovou sledovanost, ale vysoký zásah zvolené cílové skupiny. Zda se jí to podařilo, by zjistila z peoplemetrových dat, ale ta si nikdy neobjednala. Proto inzerenti nevěděli, zda se jim na Z1 vyplatí zadávat reklamu a to je jeden z důvodů, proč Z1 skončila.
Jan Potůček
Tomáš Kabát
Nemyslíte si, že by mohlo dojít k drastickému úbytku zájmu o kontinuální vysílání? Při zavedení internetových archivů, hybridních televizí, může být pro diváka mnohem atraktivnější, pustit si libovolný již natočený pořad v určitém čase.
Ano, na něco podobného jsem odpovídal už výše. Sledování předtáčených pořadů bude dramaticky klesat, jedinou doménou klasického televizního vysílání podle mne zůstanou živé přenosy - ať už zpravodajské, nebo sportovní, případně různé soutěže typu SuperStar a Talent.
Jan Potůček
Petr
Dobrý den, co se nyní stane s licencí a "vysílacím pásmem" Z1. Zůstane několik měsíců prázdné, tj. bez vysílání a po předělení licence zde můžeme očekávat nový televizní kanál?
Licence Z1 zanikne, pokud její provozovatel přeruší vysílání na delší dobu než 30 dní v jednom kalendářním roce. Tedy někdy koncem února. V multiplexu 3, kde Z1 vysílá, je místo pro nového klienta. Vzhledem k tomu, že nový provozovatel tohoto multiplexu (České Radiokomunikace) od Nového roku výrazně zvýšil poplatky za šířenáí signálu (což je jeden z důvodů, proč Z1 skončila), zřejmě se chystá tento multiplex zcela "vyčistit" a uvolnit pro nějakého budoucího velkého klienta. Zájem o jeden celá vlastní multiplex má už léta Nova, která by v ně, mohla šířit volně programy Nova a Nova Cinema, a zakódovaně třeba Novu sport a MTV. Přijímat by je mohli lidé s dekódovacími kartami za poplatek. Ale to je jen jedna z hypotetických možností, nemám k tomu žádný důkaz.
Jan Potůček
Beata
Z čistě laického diváckého pohledu by mě potěšilo, kdyby některé pořady (např. dokumenty a Interview) vysílané na Z1 zařadila do svého programu ČT (asi ČT2 a ČT24). Je taková spolupráce možná?
Majitel Z1 se bude určitě snažit umořit část dluhů tím, že bude rozprodávat majetek po této televizi. Tím jsou i autorská práva k některým pořádům. Obávám se ale, že ČT nebude chtít platit za něco, co by si mohla vyrobit sama a dala by tomu nějaký podobný název. Co se týká zahraničních dokumentů, u těch je pravděpodobnější, že se objeví na nějaké jiné české televizi - blíže jsem k tomu odpovídal na jednu z dřívějších otázek.
Jan Potůček
Petr
V nabídce kabelových televizí existují programy, které snad mohou vykazovat sledovanost v desetinách promile (například program o módě, rybaření a lovectví, o vaření). Z čeho existují, když největší část diváků sleduje největší tuzemskou komerční televizi bez ohledu na to, co vlastně vysílá? Jsou tuzemští diváci loajálnější než jinde ve střední Evropě?
Programy v kabelových televizích žijí z poplatků od kabelových společností. Dostávají určitou částku měsíčně za každého diváka, který si předplácí programový balíček, v němž vysílají. Některé navíc prodávají i reklamní časy. Všimněte si, že tyto málo sledované televize jsou většinou jen do češtiny dabované nadnárodní programy, které nemají v České republice žádná studia, moderátory, zaměstnance... Pouze tu šíří svůj program bez jakýchkoli poplatků za distribuci signálu a pobírají část zisků kabelových společností za to, že jim přilákávají zákazníky.
Jan Potůček
Jan Trinner
Dobrý den, poněkud záhadně jste se vyjádřil, že kdyby Z1 setrvala ještě rok, situace by se na trhu radikálně změnila v její prospěch. Můžete mi to dešifrovat? A jaká další televize je podle Vás nyní na řadě?
Vycházím z toho, že krizový management Zdeňka Šámala musel v roce 2009 zcela zrušit marketing, ale v posledních měsících o sobě Z1 začala zase dávat vědět. Věřím, že i s nástupem nového šéfredaktora Michala Petrova by se to hýblo správným směrem a že majitel Z1 měl vytrvat do konce roku. Jenže velkou roli v tom zřejmě hrálo zdražení poplatků za šíření signálu v multiplexu 3, který převzaly České Radiokomunikace a žádaly po Z1 podpis smlouvy minimálně na rok dopředu. Dosud Z1 platila méně a smlouvu na šíření signálu obnovovala každý měsíc.
Jan Potůček
Filip
Dobrý den, 1) očekáváte v blízké době krach nějaké jiné televize u nás? 2) Proč podle Vás zrušila Prima sportovní zprávy? 3) A důležitá otázka - jak je možné, že se v televizním trhu uživí televize NOE, která žije jen z příspěvků a je úplně bez reklam a Z1, za kterou stojí silný partner a reklamy vysílá ne. 4) Jak vůbec hodnotíte televizi NOE? Děkuji. Filip
Opět to vezmu popořadě: 1) Ano, další adeptem je třeba televize Public, která patří panu Vinšovi ze Strojexportu a vysílá rovněž v multiplexu 3 jako Z1. Té se výrazně dotkne zdražení poplatků za šíření signálu a je známá tím, že svým dodavatelů, platila se zpožděním (včetně zaměstnanců). 2) Protože si spočítala, že jsou pro ni drahé a že její staronová cílová skupina (ženy) je tolik neocení. Prima úplně vyklidila pozice ve sportu, nejen ve zprávách, ale i při nákupu práv pro sportovní přenosy. Minimálně v případě Primy Cool je to škoda. 3) Uvědomte si, že televize Noe vysílá jen přes satelit, kabel a internet. Z toho platí poplatky z šíření signálu jen u satelitu, což je nějakých 8 milionů korun ročně a většinu pořadů jí dělají dobrovolníci zadarmo. To se nedá srovnávat s celoplošně pozemně vysílající zpravodajskou televizí, která vedle těch 8 milionů za satelit zaplatí ještě 80 milionů za pozemní vysílače ročně (nejméně). A program nedělá amatérsky, ale profesionálně a na to potřebuje dobře placené zaměstnance. 4) Televize Noe je zajímavý komunitní kanál, jehož roli na televizním trhu bych nepřeceňoval. Neúčastní se boje o diváky a inzerenty, sama od začátku odmítla vysílat reklamu. Tím se vlastně z toho trhu vyloučila.
Jan Potůček
Tom
Měla by Z1 šanci, kdyby vynechala svoji první velkorysou etapu s novinářskými "celebritami" a fungovala od počátku v úsporném režimu s dokumenty?
Pravděpodobně ano. A měla už od začátku omezit pozemní vysílání jen na velká města, třeba krajská. V roce 2008, kdy startovala, muselo být jasné, že na celoplošné pokrytí v DVB-T si nevydělá.
Jan Potůček