O první "evropské dluhopisy" se investoři perou. Dostalo se na každého desátého

Zájem o první dluhopisy Evropského fondu finanční stability (EFSF) skoro desetkrát překročil nabídku. Agentuře Reuters to krátce po ukončení registrace řekly zdroje z trhu, přesná čísla budou známa později. Záchranný fond, který má především stabilizovat ekonomiky zemí na periferii eurozóny, vydá dluhopisy v objemu pěti miliard eur (více než 121 miliard Kč). Jako poslední ze záchranného fondu čerpalo Irsko. Spekuluje se, že další na řadě bude Portugalsko.

Objem podaných objednávek se podle prvních odhadů vyšplhal na zhruba 48 miliard eur (skoro 1,2 bilionu Kč). Fond plánoval, že investorům nabídne úrok od šesti do osmi bazických bodů nad střední hodnotou úvěrových swapů, vzhledem k obrovskému zájmu si ale podle analytiků asi bude moci stanovit výhodnější podmínky.

Splatnost vůbec první emise dluhopisů evropského záchranného fondu byla stanovena na pět let. Manažery emise jsou investiční banky HSBC, Citibank a Société Générale CIB.

Za splatnost dluhopisů EFSF ručí v prakticky celá eurozóna. Šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti volají po vydání "eurobondů", jako nástupce dluhopisů EFSF, které by měly podle nich financovat až 50 procent dluhu eurozóny. Většina evropských ministrů financí je ale proti a podmiňují tisk společných dluhopisů fiskální a politickou unií. Evropa by se tak totiž společně zaručovala za dluhy vlád nezávislých zemí, nad jejich hospodařením nemá přímou kontrolu - jako například Řecka.

Fond finanční stability prý navrhl restrukturalizaci dluhu Řecka

Šéf  Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling navrhl před několika týdny restrukturalizaci řeckého dluhu a jeho plán se setkal s podporou finančních ministrů eurozóny. Napsal to v neděli německý časopis Der Spiegel. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu však věří, že Řecku se podaří vyhnout restrukturalizaci díky rozpočtovému přebytku a reformám.

Der Spiegel neuvedl zdroj, od kterého má své informace. Napsal však, že opatření má dobré výhlídky na to, aby se stalo součástí komplexního balíčku pro stabilizaci eurozóny na zasedání Evropské rady, které se uskuteční v březnu.

"Řecko může a vyhne se (restrukturalizaci dluhu)," řekl Papakonstantinu řeckému listu Elefterotypia. Na dotaz jakým způsobem dodal: "Vytvořením a zachováním primárních přebytků pět až šest procent (HDP), zavedením strukturálních reforem, které přinesou reálné tempo růstu vyšší než dvě procenta, a také prodlužením splátky půjčky 110 miliard eur."

Peníze do EFSF by podle Němců mohly dodat země s nižším ratingem

Německo zvažuje možnost, že by úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) pomohly svými hotovostními zdroji doplnit ty země eurozóny, které nemají nejvyšší možný rating AAA. Úvahy jsou podle agentury Reuters součástí diskuze, jak zvýšit efektivní úvěrovou kapacitu fondu, a přitom nezvyšovat objem záruk, který je stanoven na 440 miliard eur (asi 10,7 bilionu Kč).

Záchranný fond by měl teoreticky mít k dispozici záruky za úvěry až do výše 750 miliard eur (asi 18,2 bilionu Kč), vedle zmíněných 440 miliard, které připadají na eurozónu, by 60 miliard eur zajistila Evropská komise a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond (MMF). Fond slouží jako záchranná síť pro země, které nebudou schopny zajistit si finance běžně na trhu.

Ačkoli ta část fondu, kterou kryje eurozóna, má určenou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur, kvůli nutnosti udržet nejvyšší rating fondu je efektivní úvěrová kapacita fondu podle odhadů jen asi 225 miliard eur (asi 5,5 bilionu Kč).

Německo chce prosadit, aby veškeré další náklady nenesly jen větší ekonomiky jako je Francie a Německo. Ministr financí Wolfgang Schäuble například řekl, že Brusel by měl "zabránit dojmu, že jen tlačí na země s nejvyšším ratingem AAA, a ne už na ty země, které ke vzniku krize přispěly možná víc".

Úvěrové garance a záruky za dodatečný či rezervní kapitál od zemí s nejvyšším ratingem jako je Německo mají ve fondu od ratingových agentur stoprocentní ohodnocení. U zemí s nižším ratingem jsou ale stejné závazky hodnoceny s diskontem, protože existuje riziko, že finančně slabší země by nemusely být schopny veškerým závazkům dostát.

Místo záruk hotovost? Banky tomu nevěří

Jedním ze způsobů, jak by hůře hodnocené země eurozóny mohly fondu pomoci a zároveň dosáhnout vyššího ocenění svých příspěvků, je tedy to, že místo záruk dodají rovnou hotovost.

"Je tedy možné si představit, že u zemí, které nemohou poskytnout stoprocentní záruky, by v rámci dělby práce dávalo smysl, kdyby poskytly hotovost," řekl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Z celkem 17 členských zemí eurozóny má nejvyšší rating pouze šest z nich, a to Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Řecko s Irskem už požádaly o finanční pomoc, zatímco Portugalsko a Španělsko čelí tlaku, aby tak učinily také. Zbývá tedy sedm zemí, které by nastíněnou pomoc formou hotovosti mohly poskytnout. Je mezi nimi například Itálie, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně, ale sama se potýká s vysokými dluhy.

Britská banka Barclays Capital tento týden uvedla, že vlády zemí eurozóny o zvýšení úvěrové kapacity fondu velmi pravděpodobně rozhodnou ještě před konáním summitu EU, který je naplánován na konec března. Za nejpravděpodobnější scénář ale banka považuje zvýšení velikosti garancí. Hotovostní injekce by totiž okamžitě prohloubily rozpočtové schodky zemí, které mají do EFSF přispět, a proto je takový scénář podle Barclays méně pravděpodobný.