Tuzemská ministerstva za uplynulé čtyři roky zaplatila za investice a nákupy 340 miliard korun, z toho ale převážnou část tvořily neprůhledně zadané zakázky, jejichž hodnota činila v tomto období 276 miliard korun. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnili doktorandi Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun. V 67 procentech případů úřady nakupovaly za 228 miliard korun mimo Informační systém veřejných zakázek. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006-2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle vědců v tomto období jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.
Trojice doktorandů vytvořila systém nazvaný zIndex, díky němuž se pokusili vysledovat veškeré veřejné zakázky v Česku a zároveň je vyhodnotit podle různých kritérií. Program umí najít data v různých databázích a poté je propojit. Kromě registru veřejných zakázek používá například obchodní rejstřík, stránky jednotlivých organizací či databázi antimonopolního úřadu.
Pomocí aplikace lze zjistit například to, která firma je "favoritem" nějakého ministerstva nebo o zakázky které instituce není zájem, protože se do nich hlásí abnormálně nízký počet uchazečů - a je tak u nich podezření, že podmínky předem vylučují větší konkurenci.
"Je například podezřelé, když má firma velké procento obratu jen ze státních zakázek, a není schopna dodávat pro soukromý sektor. I to dokážeme zjistit," říká Jiří Skuhrovec, který je autorem vyhledávacích programů a celého technického řešení projektu. O ten už dříve vyjádřil zájem i premiér Petr Nečas (ODS).
Svými výsledky ale vyvolali i negativní reakce, které částečně výsledky výzkumu zpochybňují. Jako nejhorší vyhodnotili Ministerstvo spravedlnosti. To za poslední čtyři roky vynaložilo na nákupy a investice 26 miliard korun, ale jen pouhých 810 milionů korun - tedy tři procenta z celkové sumy - šlo podle nich veřejným výběrovým řízením.
Proti tomu se ale ministerstvo ostře ohrazuje. "Je to zcela nepravdivé. Použili náš rozpočet, ale vůbec nerozvedli údaje, které šly přes organizační složky jako je například Vězeňská služba," říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podle něj autoři projektu použili absolutně nesmyslná data a vzali takřka celý rozpočet resortu. Doktorandi chybu uznali, ale zároveň dodávají, že z dat ministerstva to nešlo poznat.
Mají podobné výzkumy smysl? Podaří se i díky ním zprůhlednit systém veřejných zakázek?
Na tyto a další otázky se odpovídali Jana Chvalkovská a Jiří Skuhrovec, doktorandi a dva ze tří autorů výzkumu.
Online rozhovor
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist