O životaschopnosti eura už nikdo nepochybuje, zaznělo v Davosu

Dluhová krize eurozóny, která v posledním roce otřásá finančními trhy i důvěrou v celý projekt společné evropské měny, se už nezhoršuje. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to v sobotu řekli někteří evropští politici a zástupci mezinárodních bank. Na trzích sice přetrvává nejistota a vysoká kolísavost, známky systémové krize ale podle nich vidět nejsou a pominuly prý i pochybnosti, zda eurozóna přežije.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v panelové diskuzi řekl, že už v eurozóně žádnou krizi nečeká. Členské státy podle něj dostaly lekci a teď pracují na sjednocení své hospodářské a sociální politiky. "Neočekávám žádné další šoky. Myslím, že euro bude stabilní," řekl.

Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová vyzvala finanční trhy, aby proti eurozóně nespekulovaly, protože všechny země jsou na správné cestě fiskální konsolidace. "Myslím, že eurozóna má to nejhorší za sebou. Nespekulujme proti Evropě a nespekulujme proti eurozóně," uvedla ve zjevné narážce na postoj spekulantů na burzách.

"O životaschopnosti eura už nikdo nepochybuje"

Bankéři očekávají, že evropští lídři v nadcházejících týdnech učiní rozhodné kroky na podporu eurozóny a jednotlivých členských zemí, které mají potíže. Podle nich je třeba zavést tvrdá úsporná opatření a strukturální ekonomické reformy. Šéf britské banky Barclays Bob Diamond za bankéře prohlásil, že o životaschopnosti eura už nikdo nepochybuje.

"Otázka, zda eurozóna zůstane pohromadě, je otázkou loňského roku a je už zcela neaktuální," řekl Diamond. Vysoká kolísavost na trzích ale nějaký čas prý ještě zůstane.

Lídři Evropské unie se nyní snaží dohodnout konkrétní opatření, jejichž součástí bude zvýšení úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF) a přesnější pravidla využití jeho prostředků. Prodloužit by mohli i dobu splatnosti půjček pro Řecko a Irsko a dohodnout i snížení úroků z těchto úvěrů. Přísnější budou zřejmě i pravidla fiskální disciplíny a jejich vymahatelnost. Podle zdrojů agentury Reuters by se mimořádný summit mohl konat začátkem března.

Zdroje Reuters také tvrdí, že guvernér německé centrální banky Axel Weber navrhl prodloužit záchranné půjčky pro Irsko a Řecko až na 30 let. V současné době platí, že Irsko má půjčku splatit do sedmi let a Řecko už do tří. Pokud by tento návrh prošel, výrazně by se snížilo riziko, že by tyto země musely později sáhnout k restrukturalizaci dluhů.

Německo se také snaží partnery v eurozóně přesvědčit, aby přijali na své národní úrovni závazná fiskální pravidla podobná takzvané "dluhové brzdě", kterou má Německo. Tento dodatek, který vládu nutí snižovat deficity, si Němci zakomponovali přímo do ústavy. Podle britského ministra financí George Osborna, kterým je otevřeným euroskeptikem a jehož vláda deklarovala, že se k projektu eura nikdy nepřipojí, Evropa nyní dělá dvě ze tří věcí správně.

"Eurozóna naplno pracuje na stálém mechanismu stability. Velká Británie má eminentní zájem na tom, aby eurozóna uspěla. Náš příspěvek je v tom, že poskytneme technickou podporu," řekl Osborne. Jednotlivé země, včetně Portugalska a Španělska, podle něj sice dělají obtížná rozhodnutí a jdou i správným směrem, jedno jim ale pořád chybí: větší liberalizace, aby Evropa byla schopna lépe konkurovat ostatním částem světa.