Tisíce českých šéfů firem nemají nárok na nemocenskou a možná při vypočítávání důchodů přijdou o řadu let. Vyplývá to z prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který potvrdil, že statutární zástupci společností, tedy jednatelé či členové představenstev, nesmějí být ve firmě zároveň zaměstnáni na postech se srovnatelnou náplní, například jako ředitelé.
Důsledky verdiktu Nejvyššího správního soudu mohou být značné. Kromě ztráty nemocenské a roků pro penzi také hrozí, že přestanou platit firemní smlouvy.
Podobná judikatura již v Česku existovala, ale NSS ji poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. Podle soudu nelze působit ve společnosti jako statutární orgán a tytéž činnosti vykonávat na základě pracovního poměru. Mnoho českých firem ale tímto způsobem funguje.
Verdikt má dopad i do oblasti daní, kde by mohlo dojít k napadení výše daňově uznatelných výdajů. Finanční úřady mohou totiž platby mezd šéfům firem nově označit za daňově neuznatelný náklad. Firmy by tak musely doplácet. "Finanční úřady mohou firmám doměřit daň z příjmů právnických osob v období tří let od konce zdaňovacího období," uvedl pro HN Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Padnou daňově uznatelné výdaje pro vedoucí-zaměstnance? Proč je toto riziko vyšší u akciových společností?
Na tyto a další otázky odpovídal Radek Halíček, partnera daňového a právního oddělení KPMG Česká republika, který řídí oddělení daňových služeb pro finanční instituce a dlouhodobě se zabývá otázkou souběhu zaměstnání a výkonu člena statutárního orgánu.
Online rozhovor
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist