Čína má problém. Samosprávy mají u bank "skrytý" bilionový dluh

Banky v Číně, do jejichž akcií dávají své peníze i západní investoři, nejsou tak silné, jak se zdá. Poskytly totiž místním vládám půjčky ve výši minimálně 1,5 bilionu dolarů (asi 26 bilionů korun). Přitom více než čtvrtina těchto půjček zřejmě nebude splacena. Kvůli snaze uhradit zbytek půjček se mnohé místní vlády v Číně, včetně orgánů spravujících velká města, mohou ocitnout na pokraji bankrotu.

Výši dosud skrytého dluhu místních vlád potvrdil nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters Jin Čung-čchin-ka, prominentní čínský zákonodárce. Podle něj bude odepsání těchto špatných úvěrů oficiálně oznámeno ještě letos a dluhy místním samosprávám "zhořknou".

Podle oficiálních čísel by zhruba čtvrtina nesplacených dluhů místních vlád znamenala, že čínské banky by musely odepsat 13 procent všech svých úvěrů poskytnutých v Číně. Čínský bankovní systém by to na kolena srazit nemělo, ale kdyby se rozsah "špatných dluhů" odhalil najednou, mohl by způsobit paniku. Navíc není jasné, jestli některé banky nejsou v půjčkách místním vládám angažovány až příliš a zda by jim nehrozil krach.

Za větší část dluhů místních samospráv - údajně okolo 50 až 70 procent - ručí stát. Kdyby věřitelé chtěli své peníze nazpět, centrální vláda by si na jejich vyplacení pravděpodobně půjčila. Veřejné zadlužení země by tak vzrostlo o tři procenta HDP. Tedy ze současných zhruba 17 procent na něco přes 20 procent HDP. V porovnání s vyspělými zeměmi by se tak stále jednalo o poměrně nízké zadlužení.

Potíže však může způsobit skutečnost, že část půjček je zřejmě kryta stavebními pozemky nebo budovami. Cena nemovitostí sice v Číně stále stoupá, ale rychlý prodej nemovitostí v objemech miliard dolarů by mohl trend obrátit, a dokonce způsobit náhlé splasknutí současné čínské realitní bubliny s nepředvídatelnými následky.

Údaje uváděné Čung-čchin-kaem navíc nemusí být pravdivé a skutečný skrytý dluh Číny může být mnohem vyšší. Loni na jaře odhadl jeho výši Victor Shih, profesor čínského původu působící na americké Northwestern University, na 1,7 bilionu dolarů a od té doby dluh zřejmě ještě narostl.

Profesorovy údaje potvrdila nepřímo i čínská plánovací komise. "Není pravděpodobné, že by v Číně vypukla dluhová krize čínských místních orgánů, ale je třeba tomu věnovat pozornost," komentoval čísla uváděná Shihem Sü Lin úředník státní plánovací komise. V případě podobné krize by i dopady na banky a trh s nemovitostmi byly větší.

Přesná čísla o půjčkách nejsou bohužel k dispozici jednak kvůli všeobecné nespolehlivosti komunistických statistik, jednak kvůli tomu, že se jedná o nelegální byznys, přestože v posledních několika letech probíhal s požehnáním centrální vlády. Podle zákona se totiž nesmí místní orgány zadlužit. Proto si vytvořily speciální investiční společnosti, které získaly část kapitálu a záruky ve formě pozemků a budov od místních vlád. Pak si vypůjčily u bank a investovaly do místní dopravy, rozvodů vody a elektřiny a stavby domů. Většinou jde o neziskové projekty. "Již když si peníze půjčovaly, nepočítaly regionální vlády se splácením," prohlásil Jin Čung-čchin-ka.

Místní orgány totiž spoléhají na to, že nakonec za ně jejich dluhy zaplatí centrální vláda. Podobně uvažovala i část bankéřů. Pokud ale nebude hrozit úplný kolaps celého čínského bankovního systému, nemusí to být pravda.