Byť Barack Obama představil návrh rozpočtu na další rok, Spojené státy zatím poprvé od roku 1974 nemají schválený rozpočet na ten aktuální.
Vláda funguje díky mimořádnému výdajovému rámci, který jí schválil Kongres a který platí do 4. března. Americké poslance tak v následujících dnech čekají složitá jednání o řešení situace.
Americký prezident Barack Obama Kongresu navrhl rozpočet na fiskální rok 2012, který by měl snížit rekordní federální rozpočtový deficit během dalších deseti let o 1,1 bilionu dolarů (zhruba 19,6 bilionu korun). Dvě třetiny plánovaných úspor by měly přinést škrty a zbylou třetinu zvýšené daňové příjmy.
Letos schodek 10,9 procenta HDP
Obamův návrh přinesl i nový odhad schodku na aktuální fiskální rok. Měl by vystoupat na rekordních 1,65 bilionu dolarů (přibližně 29,8 bilionu korun), což představuje asi 10,9 procenta hrubého domácího produktu USA. V příštím fiskálním roce, který začne 1. října, by se měl deficit rozpočtu snížit na 1,1 bilionu dolarů. I tak to bude vůbec poprvé v amerických dějinách, kdy schodek čtyři roky po sobě překročí bilion dolarů.
Snížit rozpočtový deficit chce Obama zmrazením výdajů na řadu vnitrostátních programů během příštích pěti let, šetřit by měla i armáda. Dodal, že federální vláda chystá prodat 14.000 budov a dalších nemovitostí, které již nepoužívá.
Podle deníku The Wall Street Journal chce rovněž agresivně škrtat v rozpočtu ministerstva obrany, který má spolu se sociálními programy a splátkami státního dluhu značný podíl na federálních výdajích. Během příštích pěti let by v něm chtěl ušetřit 78 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu korun). Reálně by tak rozpočet Pentagonu přestal růst.
Obama chce snížit daně podnikatelům. Vyzval byznys k podpoře - čtěte ZDE
USA ujíždí vlak. Budoucnost musí znovu patřit nám, říká Obama - čtěte ZDE
Obama nás deptá, stěžují si firmy v USA. Chtějí zachování daňových úlev - čtěte ZDE
Další částí plánu prezidenta na postupné snižování schodku je zvýšení některých daní a odstranění několika mezer v daňových zákonech.
Obama uvedl, že pokládá za důležité investice do budoucnosti, tedy do vzdělání, vědy či infrastruktury. "Jsem ale také přesvědčený, že jediná cesta, jak tyto investice do budoucnosti můžeme uskutečnit, je ta, že si vláda přestane žít nad poměry," řekl.
Republikáni: Škrtat se bude mnohem víc
Obama také řekl, že samotné škrty dlouhodobé problémy amerických rozpočtů nevyřeší. Chce proto s republikány spolupracovat na hlubších strukturálních reformách, které by zasáhly například výdaje na obranu či zdravotnictví.
Právě republikáni již dali najevo, že po Obamovi budou chtít mnohem větší šetření, a to nejen v rozpočtu na další rok, ale i na ten aktuální. "Američané nechtějí zmrazit výdaje na udržitelné úrovně. Chtějí škrty, dramatické škrty," řekl například šéf senátních republikánů Mitch McConnel.
Republikáni, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, proto chtějí Obamův návrh značně přepracovat. Lze tak očekávat, že se kolem rozpočtu strhne velká bitva. Obě strany přitom musejí dospět ke kompromisu, žádná není schopná prosadit rozpočet sama.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist