Islandský prezident podruhé smetl dohodu o odškodnění Británie a Nizozemska

Islandský prezident Ólafur Grímsson v neděli odmítl podepsat novou dohodu s Británií a Nizozemskem o náhradě za ztracené vklady jejich občanů z islandské internetové banky Icesave v sumě přes pět miliard dolarů (89 miliard Kč).

Island tak bude muset o této kontroverzní otázce uspořádat nové referendum. "Je zde podpora pro myšlenku, aby o této věci rozhodovali kromě parlamentu i obyvatelé, podobně jako již jednou předtím," uvedl prezident.

Prezident odmítl podepsat parlamentem schválenou dohodu s oběma zeměmi již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu. Tuto středu nová dohoda prošla parlamentem, ale znovu narazila u hlavy státu.

Grímsson odůvodnil svůj krok tím, že tento parlament je tentýž, který rozhodl i o původní smlouvě, a od té doby nedostal k rozhodnutí o této věci od voličů žádný nový mandát. Připustil, že nová dohoda je lepší než ta předešlá, podle něj je však zásadní, aby "lid ve sporu o Icesave uplatnil svou zákonodárnou pravomoc".

Nizozemci: Čas již pominul

Icesave patřila bance Landsbanki, jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze u Icesave měli mimo jiné uloženy také Britové a Nizozemci, které Island nemohl odškodnit. Vklady jim tak vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat po Islandu.

Podle vlády by skutečné náklady státu na odškodné měly být mnohem nižší než pět miliard USD, protože velká část peněz na splátku bude pocházet z prodeje majetku Landsbanki. Vláda odhaduje, že vyplatí nejvýše 50 miliard islandských korun (7,65 miliardy Kč).

Nizozemská vláda k prezidentovu rozhodnutí prohlásila, že čas k jednání o islandském dluhu již minul a nyní to musí vyřešit Island sám. "Fáze vyjednávání je za námi a další vývoj v této věci již není na nás. Jsme si jisti, že islandská vláda novou situaci zváží a doufáme, že nás bude brzy informovat," sdělil mluvčí nizozemského ministerstva financí Niels Redeker.

Vyřešení sporu o Icesave se považuje za nezbytný krok ke zlepšení islandské pozice v jednáních o vstupu do Evropské unie a k oživení nadále slabé ekonomiky. Vyřešení sporu je také podmínkou obnovení islandského přístupu na mezinárodní kapitálové trhy.

Reykjavík se horlivě snaží celou věc vyřešit, mezi Islanďany však převládá hluboký odpor k tomu, aby museli pod vnějším tlakem odškodňovat zahraniční vkladatele, kteří se vidinou vysokých výnosů nechali nalákat do rizikových investic.

V minulém referendu návrh výrazně zamítnut

Nové referendum se bude konat co nejdříve, řekl v neděli v reakci na prezidentovo rozhodnutí premiér Islandu Johanna Sigurdardottir. Dřívější návrh zákona odmítlo 93 procent Islanďanů v březnu loňského roku.

Není však jasné, zda budou Britové a Nizozemci ochotni znovu jednat o nové dohodě. 

Island se po desetiletí prudkého rozvoje v roce 2009 kvůli pádu bank propadl do hluboké finanční a ekonomické krize. Banky se neúměrnou expanzí v zahraničí těžce zadlužily a globální finanční krize na podzim 2008 jim zablokovala přístup k likviditě. Kolaps bank srazil islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a některé evropské země.

Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti. V roce 2009 ekonomika klesla o 6,8 procenta. Ve třetím loňském čtvrtletí po dvou letech propadu obnovila mezičtvrtletní růst.