Německo jako země lékařům zaslíbená? Ani omylem, tvrdí česká doktorka

Pokud chtějí čeští doktoři odejít do zahraničí, není Německo zdaleka ideální zemí, kam se vydat za prací. Tvrdí to česká lékařka, která od roku 2001 působí v největší berlínské nemocnici Charité, nepřála si ale zveřejnit své jméno. I německé zdravotnictví má podle ní své problémy. Vysoké platy, o nichž se v Česku v souvislosti s lékařskou praxí u západních sousedů často mluví, také ne vždy odpovídají realitě.

Německo protestní akce nespokojených doktorů zažilo před pěti lety. Masovými demonstracemi a stávkami si sice vynutili některé ústupky, k dokonalosti má ale jejich postavení podle nich daleko.

Také v Německu jsou lékaři velmi nespokojení se svým ohodnocením. Ambulantní lékaři jsou nešťastní, neboť pojišťovna stále něco redukuje a nechce proplácet. I němečtí lékaři utíkají od řemesla, zejména mladá generace už nechce pracovat v nemocnici," porovnávala Češka situaci v německém zdravotnictví se stavem v Česku.

Lékaři tu pravda nemusejí odpracovat tolik hodin jako jejich čeští kolegové, avšak to se zase podle ní promítá v jejich nižších výdělcích. "Měsíčně si tu doktor vydělá tak 2500, maximálně 3000 eur," přiblížila průměrnou čistou mzdu nemocničního lékaře v Německu, která v přepočtu činí zhruba 60 000 až 73 500 Kč, ovšem při vyšších životních nákladech než v ČR.

Kromě tarifního platu, jenž začíná asi na 3600 eurech hrubého, tvoří mzdu odměny za služby. Těmi si ale nemocniční doktor ve Spolkové republice moc nepřilepší, uvádí česká internistka. "Více než 500 až 1000 eur, podle toho kolik má služeb, nedostane. Protože čím víc pracuje, tím víc je to také zdaněno," vysvětluje poměry.

Minimálně v Charité se podle ní navíc velmi hlídá, aby zaměstnanci neměli příliš přesčasů. "V lednu jsem byla hodně v práci, abych se zapracovala (na echokardiografii), ale tento měsíc mám velmi málo pracovních dní. Chtěla jsem přijít do práce častěji, ale můj primář mi to přímo zakázal, protože už mám hodně přesčasů z ledna," vylíčila vlastní zkušenost.

Lékaři se musejí otáčet

Chronickým problémem německého zdravotnictví je nedostatek lékařů, kteří mnohdy odcházejí za lepšími podmínkami do Švýcarska, Norska nebo Británie. Na vlastní kůži to poznává i rodačka z Prahy na svém oddělení.

"Kde jsme dříve dělali ve čtyřech lidech, dnes dělají dva až tři lékaři," uvedla. Chybějící síly se podle ní nahrazují zvýšenou efektivitou práce. "Máme jiné pracovní počítačové programy a systém spolupráce s primáři. Každé oddělení je v podstatě malý podnik, jehož výdělek a efektivita se přesně registrují a podle toho si pak může dovolit vybavení, nová místa doktorů, či dokonce počet lůžek," dodala.

Ji samotnou do Německa nepřivedla touha po lepším živobytí, ale manželství. Kolegům v Česku, kteří by se tam chtěli vydat "za lepším", radí, aby si to pořádně rozmysleli.

"Německo není, myslím, ideální zemí pro vystěhování a zaměstnání lékařů," tvrdí. "Vystěhování z Česka je velkou zátěží, která by se neměla podceňovat. Vytrhnutí z rodiny, ze zázemí kamarádů a známých – to jsou věci, se kterými jsem bojovala léta. Nedokážu si představit, že lékaři, i ti v trochu pokročilejším věku, jen tak prostě odejdou do ciziny. Nebo budou každý týden dojíždět. I to je ohromná zátěž. Nevím, jestli to za ty peníze stojí," shrnula svou desetiletou zkušenost se životem a prací v zahraničí.

S tou je jinak spokojená. "Dělám svou práci ráda. Pracuji v Německu ve svém oboru, což před více než deseti lety nebylo tak jednoduché. Vydělám tolik, abych žila bez větších existenčních obav," svěřila se s tím, že ale není "nijak konzumně náročná".

Jako cizinka prý nemá problémy ani s pacienty. "Když už si všimnou přízvuku, hádají, že pocházím z Frank," zažertovala na úkor mluvy v jedné z částí Bavorska. "Mám pocit, že když pacienti vidí, že pro ně něco děláš, snažíš se, jsi na ně milý, tak v této jejich situaci jsou vděční za všechno – i když ne vždy," uzavřela česká lékařka.