Ropa přivolává korekci

Zahraniční trhy

Názory experta: Ondřej Moravanský, CYRRUS

Tématem číslo jedna v současné době na akciových komoditních trzích je samozřejmě současná "suezská krize", tedy nepokoje v zemích Blízkého východu, aktuálně v Libyi. Tyto země hrají významnou roli ve světové ekonomice zejména díky svému velkému podílu na světové těžbě a zásobách ropy.

Ropa je také komoditou, na které jsou měřeno pohyby tržní ceny současné události vidět asi nejvíce. Od závěrečné ceny v pátek minulý týden po okamžik vzniku tohoto textu ve čtvrtek narostla cena ropy Brent o 14 %, cena ropy WTI dokonce o 18 %. Za stejné období klesl index DAX o 4 %.

Co tedy nadále čekat od akciových trhů? Zřejmě nic jiného než převážně poklesy. Neměla by na tom nic změnit ani právě vrcholící evropská výsledková sezóna, která v současné době není zrovna středem zájmu investorů. Mechanismů přenosů růstu cen ropy do poklesu cen akcií je více, mimochodem měli jsme s nimi tu čest již v první polovině roku 2008, kdy ceny ropy strmě rostly až k hodnotám těsně pod 150 USD za barel. Při současných cenách mezi 110 a 120 USD tedy stále máme co dohánět.

V současném prostředí, kdy jsme na rozcestí - zda již zvyšovat sazby centrálních bank a působit proti inflaci, nebo je zatím ponechat nízko a podporovat tak ekonomický růst - jsou to právě vysoké ceny ropy, které působí růst inflace a tím vlnu zvyšování sazeb předních světových centrálních bank přibližují. Jiným mechanismem je samozřejmě zvyšování nákladů firem, jejichž náklady (popř. poptávka po jejich produktech) jsou navázány na ropu, v první řadě jsou to tituly jako automobilky, letecké a dopravní společnosti, nebo některé chemické společnosti. Celkově zvýšené vnímání rizika na trzích pak bude působit na pokles napříč i ostatními sektory.

Po korekci volá také to, že bez posledních několika dní máme za sebou v podstatě tři měsíce nepřetržitého růstu. Otázkou zůstává, jak hluboká tato korekce bude. Čím dříve se situace uklidní (nebo čím dříve trhy najdou jiné téma), tím méně to bude trvat. Na druhou stranu, čím více se vyhrotí situace zejména v oblasti ropného trhu, tím déle.

Nezávisle na délce trvání je jedno jisté: při současných cenách ropy jsou již opět zapomenuty doby, kdy tato komodita nepředstavovala pro hospodaření firem větší riziko, a tento faktor bude hrát opět významnou roli. Jedním z konečných střednědobých důsledků by pak například mohla být i zvýšená aktivita suverénních fondů arabských zemí, kterým tato situace jednoznačně prospívá. Paradoxně tak nestabilita v této oblasti může pomoci některým zemím z tohoto regionu zvýšit svůj mezinárodní vliv.

Měny, úrokové míry

Martin Pecka, Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti

Navzdory zvýšenému geopolitickému napětí ve světě byl v průběhu uplynulého týdne na domácím dluhopisovém i peněžním trhu klid. Při malé aktivitě zaznamenala výnosová křivka mírné snížení svého sklonu, když kratší konec mírně rostl, při současném poklesu dlouhého konce.

Ve středu proběhla aukce nového tříletého státního dluhopisu s kupónem 2,75 %, přičemž průměrný výnos dosáhl při silné poptávce 2,69 procenta. Větší aktivitu na trhy nepřinesla ani informace ministerstva financí, že hodlá letos vydat euroobligace v objemu 1 až 2 mld. EUR. Přičemž skutečná velikost emise bude otázkou aktuálních podmínek na trhu.

Co se týká výhledu, tak pokud jde o výnosy na delším konci výnosové křivky, tak bude pro další týdny a měsíce důležitý vnitropolitický vývoj, tj. zda vládní koalice udrží jednotu potřebnou k udržení reformního kurzu (důležité budou i přesné parametry rodící se penzijní reformy), a samozřejmě také vývoj v eurozóně.

Případný opětovný růst rizikových prémií na periferii eurozóny (což je možný scénář) může mít vliv i na středoevropský region, a byť se Česká republika může oprávněně jevit jako bezpečný přístav, tak při vyostření situace na periferii eurozóny lze čekat spíše mírné roztažení spreadů desetiletých swapů vůči eurovým protějškům. Naopak, u kratších korunových výnosů lze nyní čekat stabilitu či mírný pokles s tím, jak trh v reakci na nízkou lednovou inflaci odsunuje očekávané zpřísňování měnové politiky ČNB.

Odhady poskytují tito experti:

Michal Chrvala – Active Capital (www.activecapital.cz), Tomáš Matuška, Antonín Žmuran, Petr Čaputa – BH Securities (www.bhs.cz), Jan Procházka, Ondřej Moravanský – CYRRUS (www.cyrrus.cz), Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec – ČP INVEST investiční společnost (www.cpinvest.cz), Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek – FINANCE Zlín (www.financezlin.cz), Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň – Grant Capital (www.grantcapital.cz), Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan – J&T BANKA (www.jtbank.cz), Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Martina Dušátková – LUTHERUS (www.lutherus.cz), Jan Bureš – Poštovní spořitelna, ČSOB (www.postovnisporitelna.cz), Karol Piovarcsy, Radim Dohnal – Saxo Bank (www.saxobank.cz), Dušan Jalový – UniCredit Bank Czech Republic (www.unicreditbank.cz), Jaroslav Brychta – X-Trade Brokers (www.xtb.cz)

Poznámky:

Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz jako zpracovatel projektu BIG EXPERT odpovědnost.

Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 („rozhodně koupit“ u všech odhadů) do –100 („rozhodně prodat“ u všech odhadů).