1. Zpátky k hrubé mzdě
Místo superhrubé mzdy se opět začne zdaňovat hrubá mzda. Sazba daně z příjmů fyzických osob se současně zvýší ze současných 15 % pravděpodobně na 20 %.
To ale nebude nutně znamenat vyšší daně - podle partnera poradenské společnosti Mazars Petra Frische by při takovém nastavení bylo výsledné daňové břemeno pro většinu lidí stejné. Dnes se totiž patnácti procenty zdaňují i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Z těch se ale od roku 2013, kdy by reforma měla vstoupit v účinnost, daně opět platit přestanou.
Způsob zdanění se tak jen vrátí do stavu, jaký byl před tím, než vláda Mirka Topolánka superhrubou mzdu zavedla, a jaký je běžný v ostatních evropských zemích. Více ale zaplatí lidé s příjmy, které přesahují stropy na pojistné.
Kalouskova reforma by měla také odstraňovat daňové výjimky. Těch je dnes v zákoně několik desítek, od daňového zvýhodnění policejních výsluh přes stravenky až po odpočty na hypotéky či životní pojištění. Snahy o rušení těchto výjimek obvykle spouštějí vzrušenou debatu v parlamentu, takže se teprve ukáže, co všechno vláda nakonec obětuje.
Místo výjimek by se měl zavést jeden výdajový paušál, který by si zaměstnanci odpočítávali od základu daně.
U živnostníků se počítá s tím, že se jim sníží tzv. výdajové paušály, tedy částka, kterou si mohou místo skutečných nákladů odečíst od základu daně. Současně by ale živnostníkům měly klesnout odvody na sociální a zdravotní pojištění.
2. Převrat v pojistném
Odvody na sociální a zdravotní pojištění nejspíš projdou velkou změnou. Většinu budou odvádět tak jako nyní zaměstnavatelé, ale nebudou už peníze strhávat z každého platu zvlášť. "Diskutuje se o alternativě, že by se namísto odvodu z konkrétní mzdy zaměstnance platil nějaký odvod z celkového objemu mezd," potvrdil HN exnáměstek ministra financí Petr Chrenko, který dnes působí ve společnosti PricewaterhouseCoopers.
Pokud by ale neměly růst náklady zaměstnavatelů, musel by jim stát nějak vynahradit dnešní stropy pojistného. "Možností je buď zastropování odvodů zaměstnavatelů, případně snížení stávajícího procenta placeného zaměstnavatelem," dodal Chrenko.
Pokud jde o zaměstnance, těm by se měly snížit stropy na sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. U zdravotního pojištění mají zůstat na šestinásobku.
V rámci penzijní reformy si lidé budou moci snížit sociální pojištění o tři body a poslat peníze do fondu. Další bod budou moci posílat na důchod svým rodičům.
3. DPH 20 % kvůli penzím
Sjednocení daně z přidané hodnoty na dvaceti procentech - největší zvýšení daní za poslední roky, jež vláda chystá v rámci penzijní reformy - postaví Česko do výjimečné role v rámci EU.
A to i přesto, že sjednocení sazeb Česku ve své zprávě doporučila i OECD. Naprostá většina zemí má ale sazeb více. Lucembursko jich má například pět, nejnižší je 3 % a nejvyšší 12 %, Německo dvě ( 7 % a 19 %) a Francie tři (2,1 % až 19,6 %).
Někteří ekonomové sjednocení sazeb vítají, další jsou spíše zdrženliví. "Sjednocení sazby DPH považuji za diskutabilní. Sjednocení na 20 % by bylo extrémně vysoké," řekl HN hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Takto vysokou jednotnou sazbu má podle něho jen Dánsko. "Tam ovšem neexistuje sociální pojištění a neplatí se sociální pojistné. Dánský sociální stát je plně financován z daní, ne z pojistného jako v jiných evropských zemích," dodal Mertlík.
4. Vyšší sazba pro firmy
Daně z příjmu právnických osob bude chtít podle informací HN vláda pravděpodobně zvýšit ze současných devatenácti procent na dvacet. Většina politiků sice odmítá obsah daňové reformy komentovat, podle Věcí veřejných se ale o sjednocení všech sazeb daně na 20 %, tedy i daně z příjmu právnických osob, v koalici hovoří.
To potvrzuje i Petr Chrenko, bývalý náměstek ministra financí, který dnes působí ve společnosti PricewaterhouseCoopers. "Důležitou otázkou je, zda sjednotit sazby daně z příjmu fyzických a právnických osob. V takovém případě by jedna sazba daně z příjmů vyšší než devatenáct procent znamenala zvýšení daňové zátěže podnikatelů," řekl Chrenko.
Zvýšení sazby daně o bod by podle něho vedlo k nárůstu daňové zátěže o více než pět procent.
Velkou otázkou je, jak vláda sáhne v rámci proklamovaného zjednodušení daňového systému na nejrůznější výjimky a úlevy, jež se právnických osob týkají. Podle odborů je právě zde velký prostor, ale vláda se ho bojí využít.
5. Majetkové daně
Koalice se chystá výrazně zvýšit daň z nemovitosti. Podle informací HN by mohla stoupnout tří- až čtyřnásobně. Současně se ale změní celý její výpočet. Nyní používají obce koeficienty, kterými mohou výši daně ovlivnit. Ta se počítá podle metrů čtverečních. Do budoucna by měla být více navázána na tržní hodnotu nemovitosti.
"Zde je možné získat velmi efektivně a snad i "spravedlivě" určité zdroje. Obecně jsou majetkové daně odolné proti daňovým únikům a přesunu do daňových rájů," řekl HN Stanislav Klazar z katedry veřejných financí VŠE.
Koalice zvažuje i změny v dani dědické a darovací. Jednou z variant je jejich zrušení. Z dědictví nebo darů by se pak možná platila daň jako z ostatních příjmů.
"V případě daně dědické a darovací je možné uvažovat různá technická řešení. Nicméně nepředpokládám, že by mělo dojít k zásadní změně v samotné daňové zátěži," řekl Petr Chrenko, bývalý náměstek ministra financí, který dnes působí ve společnosti PricewaterhouseCoopers.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
