Centrální banky světa děsí inflace. Bojovat proti ní ale budou rozdílně

Před centrálními bankéři stojí další problém. A to jak se vypořádat se současnou hrozbou rapidního růstu spotřebitelských cen. Důvodem je hlavně růst cen ropy a zemdělských komodit na světových trzích, dále pak stále nekončící stimulační opatření v některých světových ekonomikách.

Bankéři se proto na pondělním zasedání guvernérů světových centrálních bank v Basileji věnovali hlavně opatřeními, které by mohly v boji proti inflaci pomoci. Podle prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Jeana-Claudea Tricheta to ale neznamená, že všechny povedou stejnou měnovou politiku.

"Panuje jednota v záměru, která krystalizuje v cíli pevně zakotvit inflační očekávání," řekl po zasedání guvernérů v ústředí Banky pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS) Trichet. K růstu inflačních tlaků přispívá i zrychlování ekonomického růstu, patrné zejména v rozvíjejících se ekonomikách, shodli se bankéři.

ECB bude mít dilema

Snaha o stabilizaci inflačních očekávání ale podle Tricheta nepovede ke stejnému postupu centrálních bank v boji proti rostoucím cenám. Sám prezident ECB minulý týden překvapil trhy, když naznačil, že už v příštím měsíci by mohla banka zvýšit rekordně nízké úrokové sazby ve snaze zpomalit inflaci.

Před guvernéry ECB ale nestojí jednoduché rozhodnutí. Na jednu stranu je logické v důsledku rostoucích cen sazby zvednout. Na druhou stranu se tím ale podkope ekonomický růst zemí eurozóny. U vyspělých západních ekonomik jako je Německo nebo Francie by zvýšení sazeb nezpůsobilo větší problémy.

Otázkou ale je, jak vyšší sazby ovlivní problémové země jako jsou Portugalsko nebo Řecko, které v současnosti prakticky nerostou a mají už teď problém financovat své dluhy.

Měnové politiky se čím dál více rozcházejí

Nedávným signálem Tricheta o růstu sazeb pak vykrystalizovala současná, čím dál více rozdílná, měnová politika eurozóny a Spojených států.

V USA totiž tamní centrální banka Fed na konci loňského roku oznámila tzv. kvantitativní uvolňování č. 2. (QE2). Fed díky tomuto opatření na podporu americké ekonomiky může nakoupit do poloviny tohoto roku dluhopisy v hodnotě až 600 miliard dolarů (zhruba 11 bilionů Kč).

A částečně už tak Fed učinil. Navíc se vůbec nechystá ke zvýšení prakticky nulových úrokových sazeb.