Velké banky jsou podezřelé, že manipulovaly se sazbou Libor

Američtí, japonští a britští regulátoři vyšetřují, zda se některé z největších bank nespolčily a nemanipulovaly se standardem úrokové míry, který je používán k výpočtu ceny mezibankovních půjček v řádech miliard dolarů.

Vyšetřování se zaměřilo především na skupinu 16 bank, které pomáhaly Asociaci britských bankéřů (BBA) ustavit londýnskou mezibankovní úrokovou sazbu Libor - tedy odhadované náklady na mezibankovní půjčky. Podle zdrojů obeznámených s případem je hlavním předmětem šetření způsob, jakým byl Libor nastaven pro americký dolar v období 2006 až 2008, tedy bezprostředně před a během finanční krize.

Zpráva o vyšetřování se dostala na veřejnost v úterý, poté, co švýcarská banka UBS ve své výroční zprávě přiznala, že obdržela předvolání od tří amerických agentur a žádost o informace od japonského orgánu pro finanční dozor.

Banka uvedla, že regulátory zajímalo především to, "jestli se ze strany UBS vyskytly nekalé pokusy zmanipulovat mezibankovní sazbu Libor, a to jak ze strany samotné banky, tak i společně s ostatními". Všichni členové zmiňované skupiny bank obdrželi minimálně neformální žádost o poskytnutí informací - což byl předstupeň vyšetřovacího procesu, který předcházel předvolání.

Svědky vyslýchala americká Komise pro cenné papíry (SEC), tamní ministerstvo spravedlnosti i britský regulátor finančních služeb Financial Services Authority.

Asociace britských bankéřů nastavuje sazbu Libor pro deset měn, které používá od osmi do dvaceti spolupracujících bank. Zúčastněné banky předloží výši úrokových měr, za něž si myslí, že by mohly realizovat půjčky na otevřeném trhu. Návrhy, které leží zcela mimo, jsou vyloučeny a vyhlášená úroková sazba pak představuje střední hodnotu zbylých navržených sazeb.

Kritici toho způsobu nastavování úrokové sazby Libor - která je brána jako referenční pro finanční produkty v hodnotě zhruba 350 000 miliard dolarů - již dlouho prohlašují, že jde o zastaralý a netransparentní způsob.

UBS, ostatní vyšetřované banky i regulátoři se k události odmítají vyjádřit, případně jejich tiskoví mluvčí nebyli k zastižení.

Do inkriminované skupiny patří Bank of America, Barclays, Citibank, Credit Suisse, Deutsche Bank, HSBC, JP Morgan Chase, Lloyds, Rabobank, Royal Bank of Canada, Bank of Tokyo-Mitsubishi, Norinchukin Bank, Royal Bank of Scotland a West LB. Patřila sem i britská banka HBOS, která se sloučila s Lloyds.

Hlavním problémem sazby Libor je, že neodráží aktuální úrokové míry, ale záleží na tom, zda banky uvedou pravdivé informace o tom, za jaké úrokové sazby by si mohly daný den půjčit. Nejednotnost nastala v okamžiku, kdy vypukla finanční krize. V této době se lišily navrhované úrokové sazby jednotlivých bank o více než 50 bazických bodů.

"Je jasné, proč by banky mohly chtít snížit sazbu na půjčky. Problém byl v tom, že banka, která uvedla vyšší sazbu, byla najednou viděna jako slabší, a to znamenalo, že by jí bylo ochotno poskytnout půjčku méně institucí," uvedl nejmenovaný broker.

Asociace britských bankéřů ale stále trvá na tom, že její nastavení mezibankovní sazby je přesné.

Sazba Libor, která byla poprvé zavedena v lednu 1986 pro dolar a šterlink a k níž se jako poslední v roce 2006 připojila švédská koruna, má za sebou již několik otřesů.

Někteří experti navrhují, že by si Asociace britských bankéřů mohla vzít za vzor Evropskou bankovní federaci, která stanovuje mezibankovní sazbu Euribor pro oblast eurozóny. Ale ani to by podle mnohých neznamenalo skutečnou restrukturalizaci systému. Sazba Libor se totiž podobá mnohým bankám - stala se příliš velkou na to, aby byla zrušena.

A její zrušení by navíc mohlo přinést víc škody než užitku.

další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft