Citigroup si v době krize od vlády USA půjčila půl bilionu dolarů

Dohledový panel amerického Kongresu před svým definitivním rozpuštěním zveřejnil největší příjemce záchranných státních půjček během krizových let. Z dat vyplývá, že nejvíce státních peněz putovalo v hotovosti a zárukách bance Citigroup. Tento finanční ústav si během krize od americké vlády půjčil dohromady 476,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 8,3 bilionu korun).

Citigroup celou částku nečerpala jen ze známého Programu na podporu problémových aktiv (TARP), ale také z dalších státních zdrojů. Z TARPu získala dohromady 25 miliard dolarů, od Federální agentury pro pojištění vkladů (FDIC) 68,6 miliard a z programu na podporu likvidity americké centrální banky FED plných 88 miliard dolarů. A takto bychom mohli pokračovat dále, až bychom se dostali k téměř půl bilionové sumě.
Druhé místo v tomto žebříčku patří Bank of America, kterou americká vláda podpořila více než 336 miliardami dolarů. Třetí příčka se 135 miliardami pak patří Morgan Stanley.

Stát už se účasti v Citigroup zbavil

Ministerstvo financí Spojených států na konci ledna prodalo poslední warranty, které v bance drželo. Warranty jsou speciální cenné papíry. Jejich nákup dává investorovi právo nakoupit v budoucnu stejný počet akcií za fixní cenu.
Stát už v Citigroup vlastní jen majetkové prioritní akcie za 800 milionů dolarů (14,2 miliardy korun). Drží je ale přes FDIC jako záruku proti případným ztrátám z dluhopisů Citigroup, za něž ručí právě FDIC. Pokud FDIC žádné ztráty z těchto záruk neutrpí, vrátí se těchto 800 milionů dolarů ministerstvu.

Náklady poplatníků jsou nižší

Dohledový panel byl zřízen v roce 2008, aby kontroloval tok peněz z TARPu. Podle něho se ale objem prostředků tohoto programu nevyčerpal. Původně se počítalo, že finanční instituce z TARPu vyberou celkem 356 miliard dolarů. Částka ale byla nakonec nižší částečně i kvůli tomu, že některé plánované programy vůbec neodstartovaly. Jednalo se například o preventivní program, který měl zabránit vysokému nárůstu zástav zadlužených nemovitostí.
,,Když se na to podíváme s odstupem času, tak TARP bude daňové poplatníky stát nakonec méně, než se očekávalo. Z části je to pro to, že jsme pro americké vlastníky domů udělali méně, než jsme původně předpokládali," píše panel ve své zprávě. Podle panelu v tomto ohledu pomohl i lepší vývoj americké ekonomiky. Kdyby finanční systém Spojených států dostal další ránu na cestě za oživením, ,,daňový poplatníci by čelily závratnějším ztrátám," píše se ve zprávě.

Rychlá finanční pomoc zabránila drtivějším dopadům krize

Dohledový panel amerického Kongresu tento týden končí. Proto se pustil do hodnocení významu TARPu. Na jednu stranu říká, že finanční program podporoval tzv. morální hazard, na druhou stranu banky, které pomoc přijaly, se pro investory staly "příliš velké na to, aby zkrachovaly".
,,V samém ohnisku finanční krize, 18 velkých finančních institucí obdrželo z TARPu 208,6 miliardy dolarů během jedné noci, ve většině případů bez jakékoli žádosti nebo záruk, že jsou schopni peníze pdaňovým poplatníkům splatit. V tomto světle nebylo překvapením, že investoři tyto domy považovaly za bezpečnější přístav pros vé peníze než jejich protějšky, které pomoc nepřijaly.

Zajímavostí také je, že banky, které nepřijaly státní pomoc, si pak půjčovaly od velkých bank, které peníze od státu přijaly. Ve většině případů ale zaplatily vyšší úrok, než kdyby využily nabízené státní peníze.

FED dal bankám zelenou k výplatám dividend

Do tohoto kontextu zapadá i jedna čerstvá událost. Americká centrální banka FED se v pátek rozhodla, že umožní některým z 19 velkých bank, které prošly posledními zátěžovými testy, obnovit výplatu dividendy, zpětný odkup akcií a tím i další splacení vládní pomoci. Ale pouze v případě, že objem výplat nebude vyšší než 30 procent z předpokládaného budoucího zisku. Banky na to hned reagovaly. Například  JP Morgan Chase posílí svou dividendu o čtvrt dolaru a zpětně odkoupí běžné akcie v hodnotě až 15 miliard. Wells Fargo pak ozznámila vyplacení zvláštní dividendy v hodnotě 7 centů na akcii.

Banky musely výplaty dividend přerušit v roce 2008, kdy začaly přijímat peníze z programu TARP. Nyní už je situace jiná. Podle FEDu se hodnota vlastního kapitálu největších amerických bank za poslední dva roky zvýšila o 300 miliard dolarů.

,,Návrat kapitálu směrem k akcionářům za určitých podmínek je krok, který by mohl oživit finančí trhy a bankám umožní dlouhodobější přístup k penězům," vysvětlil FED v rozhodnutí.