Lidé v Bělorusku stojí fronty na valuty, hrozí prudká devalvace měny

Bělorusko si chce od Ruska půjčit tři miliardy dolarů (53 miliard Kč), aby nemuselo prudce devalvovat svou měnu. Řekl to šéf běloruské centrální banky Pjotr Prokopovič. Bělorusku docházejí peníze a jeho devizové rezervy jen za první dva měsíce roku klesly o 20 procent. Moskva podmiňuje úvěr reformami stále ještě centrálně řízené ekonomiky a privatizací.

Devizové rezervy Běloruska od ledna klesly o miliardu dolarů na čtyři miliardy USD, což stačí na necelé dva měsíce dovozu. Bankéři podle agentury Reuters říkají, že peníze mohou dojít už za měsíc a bez zahraničního úvěru je jedinou možnosti prudká devalvace. Tu však vláda nepřipouští a zpřísnila pravidla pro kupování zahraničních měn. Lidé v Minsku v posledních dnech tvoří dlouhé fronty před bankami a kupují valuty.

"Žádná jednorázová devalvace v Bělorusku nebude," řekl podle prezidentské kanceláře ve čtvrtek večer Prokopovič prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Kancelář uvedla, že centrální banka považuje za příliš prudkou devalvaci oslabení běloruského rublu o více než pět procent.

Centrální banka předtím uvedla, že kurz rublu se v celém letošním roce změní vůči koši dolaru, eura a ruského rublu maximálně o osm procent. Od počátku roku přitom rubl klesl již o 4,5 procenta a propad devizových rezerv přiměl tento týden mezinárodní ratingovou agenturu Standard & Poor's snížit Běloruský rating ještě hlouběji do spekulativní kategorie.

Neudržitelná politika

MMF tento měsíc upozornil Minsk, že jeho ekonomická politika je "příliš uvolněná" a "neudržitelná". Doporučil přitvrzení měnové a rozpočtové politiky, opatření ke snížení schodku vnější bilance a přijetí strukturálních reforem, které zajistí liberalizaci ekonomiky.

Bělorusko nyní podle Prokopoviče spoléhá na to, že mu Rusko půjčí miliardu dolarů a další dvě dostane od záchranného fondu založeného několika bývalými státy Sovětského svazu a financovaného hlavně Ruskem a Kazachstánem. "Máme naději, že se o tom rozhodne v dubnu nebo květnu," řekl. Dlouhodobým řešením podle něj je příliv zahraničních přímých investic, které šéf centrální banky pro tento rok odhadl na 6,5 miliardy dolarů.

Bezprostřední příčinou nynějších potíží Běloruska je uvolněná měnová a rozpočtová politika před prezidentskými volbami v loňském prosinci. Hlubší je však podle agentura Reuters v tom, že ekonomiku nadále ovládá stát a Lukašenko většinu tržních reforem dlouhá léta odmítá. Dělat to však mohl jen díky levnému přílivu ropy a plynu z Ruska.

Rusko však v posledních letech ceny energetických surovin postupně zvyšovalo, což obnažilo nekonkurenceschopnost běloruské ekonomiky. Deficit platební bilance v posledních třech letech vzrostl z 8,6 procenta hrubého domácího produktu na 16 procent a zahraniční dluh narostl ze 25 na 52 procent. Státní dluh se zvýšil na trojnásobných 21 procent HDP, což je sice málo, avšak započítány zde nejsou dluhy státních podniků.

Lukašenko byl nucen obrátit se v roce 2008 za světové finanční krize o pomoc na Mezinárodní měnový fond a chvíli to vypadalo, že Minsk uskuteční určité reformy a přiláká zahraniční investice. Námluvy se Západem však ukončil loňský Lukašenkův nelítostný úder na opozici.

Lukašenko nemá jinou možnost než jít se žádostí o peníze do Moskvy. Ruský ministr financí Alexej Kudrin však na nedávné návštěvě Minsku sdělil, že úvěr bude podmíněn strukturálními reformami toho typu, jaký nyní požaduje Mezinárodní měnový fond od Řecka. Další podmínkou je privatizace, která pode pozorovatelů slibuje velké žně pro ruské frimy.