Ceny začínají nebezpečně růst. Britská inflace je na dvouletém maximu

Vývoj meziroční míry inflace v Británii

 

autor: FXStreet

Rostoucí ceny pohonných hmot, jídla a oblečení způsobily ve Velké Británii meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 7 desetin procenta. To je poměrně vysoká hodnota. V lednu se na britských ostrovech ceny zvýšily jen o 1 desetinu procenta. Meziroční míra inflace pak v únoru zakončila na nejvyšších hodnotách od října roku 2008, když dosáhla na 4,4 procenta. A pokud se podíváme na tzv. index maloobchodních cen (RPI – retail price index), který v sobě zahrnuje například i úrokové sazby hypoték, tak se ceny Britům v únoru zvýšily mezironě  o 5,5 procenta.

Centrální banky se v názorech rozcházejí

Že je růst inflace rychlý, dokazují i odhady analytiků. Ti předpokládali, že se spotřebitelské ceny zvednou meziročně jen o 4,2 procenta. Současné tempo růst cen v Británii tak vytvoří další tlak na centrální bankéře, aby pečlivě zvážili, zda není čas pro zvednutí základních úrokových sazeb. Bank of England má totiž inflační cíl nastaven na 2 procentech, tedy na dvakrát nižší hodnotě než je současná cílová úroveň. Guvernér banky Mervyn King si ale zatím stojí za svým. Podle něj se míra inflace dostane v následujících měsících k 5 procentům, pak ale během dvou let spadne opět na úroveň 2 procent.

Růst spotřebitelských cen ale v současnosti sledují centrální bankéři po celém světě. Horká je tato otázka v eurozóně. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet už připustil, že by mělo v eurozóně dojít na zvyšování sazeb. Podle něj hrozí totiž riziko zakořenění inflačního očekávání. ,,Musíme zajišťovat cenovou stabilitu pro eurozónu jako celek. Je to mimořádně důležité, protože to je to, co od nás naši spoluobčané požadují," řekl šéf banky.

Základní úroková sazba je v eurozóně na historicky nejnižší úrovni 1 procenta. Ve Velké Bitánii pak tato sazba činí 0,5 procenta.

Rada ČNB zasedne ve čtvrtek

Inflaci pozorně sleduje i Česká národní banka. Její rada by se měla ve čtvrtek sejít, aby projednala právě nové nastavení úrokových sazeb. Pravděpodobně se základní sazba nezmění a zůstane na 0,75 procentech. Čím dál častěji se ale z bankovní rady ozývají hasy, že by ke zvýšení, vzhledem k rostoucím cenám, mělo dojít. Naposledny se tak vyjádřil člen rady Kamil Janáček. I samotný guvernér ČNB Miroslav Singer se v únoru nechal slyšet, že sazby na této úrovni jsou dlouhodobě neudržitelné. Zatím ale plní svou funkci, na jejich změnu je tedy ještě bzro.