Moody´s opět udeřila. Španělské banky mají opět nižší rating

Agentura Moody´s o sobě opět dala vědět. Tentokrát udeřila na už tak pochroumanou Achillovu patu španělské ekonomiky - bankovní systém.

Třicet bank a spořitelen tak tak od čtvrtka mají snížený rating, a to minimálně o jeden stupeň. Moody's uvedla, že snížení ratingu odráží více faktorů, hlavně pak vyšší tlak na státní finance a na nejslabší banky.

Jedním z důvodů je i fakt, že systémová důležitost menších a regionálních bank se snižuje. ,,Po snížení hlavního ratingu se toto snížení očekávalo. Je to skutečně jen reakce na to hlavní snížení," řekla agentuře Reuters ekonomka finančního ústavu Citigroup Giada Gianiová.

Největší banky snížení unikly

Agentury Moody´s ale nehýbala s ratingy největších španělských bank, i když jim nechala negativní výhled. Konkrétně jde o Santander, Banco Bilbao a La Caixu. To je alespoň trochu pozitivní zpráva pro celý bankovní sektor země. Španělské fnanční domy se totiž stále potýkají s problémy, které se  vyskytly v souvislosti se splasknutím realitní bubliny.

Řada ekonomů tak předpokládá, že banky budou dříve nebo později potřebovat finanční pomoc. Španělská vláda si je tohoto problému vědoma a odhaduje, že náklady na sanaci bankovního sektoru se vyšplhají k 20 miliardám eur. Moody´s pak má více než dvakrát vyšší odhady.

Nejpesimističtější prognózy ale vycházejí z analýz ekonomů. Podle nich by se náklady na ozdravení bank mohly vyšplhat až k 100 miliardám eur ( v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun). Rizik je stále dost. Mnoho velkých bank totiž drží státní dluhopisy. Pokud dojde k dalšm otřesům na finančních trzích, budou obligace ztrácet hodnotu.

Zprávy o snížení ratingu země poslaly akcie bank do červených čísel. Masdridská burza ale odpoledne obchodovala v kladném teritoriu.

Problémový Pyrenejský poloostrov

Moody's oznámila snížení ratingu španělských bank den po tom, co podal demisi premiér sousedního Portugalska José Sócrates. Podle očekávání se mu nepodařilo prosadit další úsporná opatření a část ekonomů se domnívá, že země bude nucena žádat o mezinárodní finanční pomoc.

Ta by se podle zdrojů agentury Bloomberg z vedení EU měla pohybovat v rozsahu 50 až 70 miliard eur.  Tato čísla jsou ale hodně předběžná. Například analytici banky RBC odhadly potřebné finance pro Portugalsko na 80 miliard eur. Tamní vláda ale jakoukoli zahraniční pomoc hrdě odmítá. "Vláda bude nadále bojovat proti možnosti uchýlit se k zahraniční pomoci. Naše pozice je jasná - odmítání zahraniční pomoci," řekl ve čtvrtek ministr ve funkci šéfa kabinetu Pedro Silva Pereira po zasedání vlády. Zahraniční pomoc není podle něj zapotřebí a "měla by velmi vážné důsledky pro ekonomiku".

O mezinárodní finanční pomoc byly loni nuceny požádat už dvě země eurozóny - Řecko a Irsko.

Španělsko se ale snaží investory přesvědčit, že jeho ekonomika není tak slabá, aby Madrid musel žádat o pomoc. V tomto ohledu zatím trh mezi oběma zeměmi striktně rozlišuje a zatímco v případě Španělska považuje za možné, že se země sama postaví na nohy, v případě Portugalska už tomu nyní věří málokdo.

Pokud by ale došlo k tomu, že by se po uvažovaném poskytnutí pomoci Portugalsku muselo na mezinárodní pomoc obrátit i Španělsko, byl by to pro Evropskou unii další problém, který by musela rychle hasit. Současný záchranný fond totiž už mnohými finančími prostředky nedisponuje a tzv. euroval by musela EU navýšit.