Startuje malá revoluce v placení DPH. Prošli jsme za vás to nejdůležitější

Daňové úniky v Česku narazí na bariéru v podobě novely zákona o DPH. Dopad však nebude zdaleka takový, jak se původně očekávalo, protože zákon sice řeší takzvané kolotočové podvody při obchodování se šrotem či odpadem z akumulátorů, ale to hlavní, pohonné hmoty, zůstává nevyřešeno.

Novela začala platit platit od 1. dubna. Zavádí tzv. reverse charge, což zjednodušeně znamená, že povinnost platit DPH se u některých komodit přesune z dodavatelů na odběratele, tedy na subjekt, u nějž bude i zboží.

Nekonečná jednání s Bruselem

V praxi totiž dochází k tomu, že dodavatel se přizná k dani, na jejíž zaplacení má několik měsíců. Odběratel si daň zaplacenou dodavatelem nechá vrátit, a když začne finanční úřad pátrat, zda dodavatel přiznanou daň skutečně zaplatil, zjistí, že mezitím záhadně zmizel nebo zkrachoval. Postup je známý jako kolotočový podvod, protože konečným příjemcem zboží je často firma, která stojí na začátku řetězce.

Původně se mělo opatření týkat i pohonných hmot, ale to by musela schválit Evropská komise (EK), což se nestalo.

Přesto jde podle expertů na daně o zásadní změnu. "Reverse charge dosud fungovalo jen na mezinárodní úrovni a přesun na vnitrostátní úroveň skutečně lze označit za revoluci," řekl expert na DPH Pavel Klein z mezinárodní poradenské skupiny Mazars.

Komodity, na které se nově vztahuje, tedy kromě odpadu například i na emisní povolenky, jmenuje směrnice EU. U pohonných hmot Česko žádalo o výjimku, tu ale EK zamítla z obavy, aby se podvody nepřesunuly do jiných členských zemí. "Jednání s komisí nadále probíhají a nelze říct, kdy bude nějaký výsledek," řekl HN mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Pokud EK výjimku nakonec udělí, bude se zákon znovu novelizovat.

"S Evropskou komisí je ten problém, že ona svým souhlasem výjimku pustí do schvalovacího řízení, ve kterém ji musí odsouhlasit všech 27 členských zemí EU. Do tohoto řízení komise naši výjimku nepustila, protože Francie rovnou řekla, že bude proti," vysvětlil Jan Knížek, šéf Generálního finančního ředitelství, pod něž spadají všechny finanční úřady v zemi.

Svůj boj však Česko nevzdává. "Známe případy z jiných zemí, kde tlak na prosazení výjimky vedl k úspěchu, byť třeba po několika letech. Vyzýváme Evropskou komisi, aby k nám její zástupci přijeli a podívali se, jak to u nás funguje a že pohonné hmoty opravdu představují problém," dodal Knížek.

V nepřehledných řetězcích firem, které si mezi sebou předávají fiktivní doklady, zpravidla zanikne ta, která má daňovou povinnost. Tomu chtěl stát zabránit. Podvody s pohonnými hmotami v Česku dosahují podle odhadů částek v řádu miliard ročně. "V diskusích se objevovala čísla mezi pěti a osmi miliardami korun, ale to byl kumulovaný dopad od roku 2008," říká Knížek.

I tak si ale díky novele státní rozpočet podle odhadu ministerstva financí polepší ročně asi o 1,5 miliardy korun. Původně však mělo do státní kasy přijít ročně na DPH o 2,2 miliardy korun více než nyní. Číslo kleslo právě kvůli vyřazení pohonných hmot.

Odhady ministerstva jsou přitom poměrně konzervativní. Vycházejí z toho, že i v případě získání výjimky od EK by se podařilo zabránit asi polovině objemu daňových úniků. "Přestože zavádíme i další opatření, nelze očekávat, že daňové úniky úplně zmizí," dodal Knížek.

Peníze z omezení daňových úniků jsou navíc ještě kráceny dalšími změnami, jež novela přináší. Jde zejména o možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci, což z ročního inkasa z DPH ukrojí přibližně miliardu.

Zbraň s nejistým efektem

Další novinkou, která by měla podvodníkům ztížit život, je zavedení ručení plátce, tedy odběratele zboží nebo služeb, za daň. Měl by povinnost zaplatit daň, již nezaplatil dodavatel.

"U této novinky vidím jedno zásadní úskalí. Ze zákona plyne, že by odběratel musel vědět, že dodavatel nehodlá daň zaplatit, a finanční úřad by mu to musel nějakým způsobem prokázat. To si neumím dost dobře představit," řekl Klein.

Česká daňová správa však tento názor nesdílí a na svých stránkách uvádí, že z dikce zákona plyne, že stačí i zavinění nedbalostní, a dokonce i nedbalost nevědomá. Zákon totiž doslova říká, že příjemce ručí za daň, pokud o úmyslu dodavatele nezaplatit "věděl nebo vědět měl a mohl". Podle Jana Černohouze, daňového poradce z AK Kocián Šolc Balaštík, může ustanovení vést odběratele k tomu, aby si důsledněji vybírali své dodavatele.

Narozdíl od reverse charge je toto ustanovení univerzálně platné bez ohledu na komoditu.

BOJ O VÝJIMKU
Chceme přesvědčit Brusel, že podvody v oblasti pohonných hmot jsou v Česku obrovským problémem, říká šéf Generálního finančního ředitelství Jan Knížek.
FOTO: HN - MARTIN SVOZÍLEK