České penzijní fondy mají nejhorší výkonnost v regionu, tvrdí studie

České penzijní fondy mají nejhorší finanční výkonnost ve střední Evropě. Vyplývá to z analýzy ekonomů z myšlenkového centra IDEA při Národohospodářském ústavu. Analýza porovnává výkonnost penzijních fondů v regionu střední a východní Evropy, tedy vedle ČR ještě v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

Za posledních patnáct let reálné zhodnocení úspor v českých penzijních fondech nikdy nepřesáhlo čtyři procenta, ve většině let se pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné.

Penzijní fondy v žádné ze zkoumaných zemí s výjimkou Polska nedokázaly svými výnosy překonat výnosy desetiletých dluhopisů. Výnosy českých penzijních fondů jsou sice srovnatelné s výnosy krátkodobých instrumentů, ale výrazně zaostávají i za tak konzervativními instrumenty, jako jsou dlouhodobé vládní dluhopisy.

Autoři dále porovnávají finanční výnosy penzijních fondů s výnosy čtyř vybraných investičních instrumentů pomocí odhadu tzv. Sharpe ratio, které zohledňuje nejen výnosy, ale také jejich relativní volatilitu vzhledem k volatilitě finančních trhů. Varující je zjištění, že v tomto ohledu poskytují nejslabší zhodnocení penzijní fondy v ČR.

Reforma důchodů by měla revidovat podmínky fungování fondů

Neuspokojivé výsledky českých penzijních fondů vyplývají podle studie především z formy jejich regulace, tedy povinnosti fondů vykazovat každoroční kladné nominální výnosy. To je vede k mimořádně konzervativní investiční strategii a investicím buď do krátkodobých instrumentů s malými výnosy, nebo do dluhopisů, které dohromady tvořily 92 procent veškerých investic. Druhým problémem je nedostatečná právní forma fondů, jež jim umožňuje zvyšovat náklady pomocí netransparentní regulace poplatků a odměn účtovaných klientům.

Autoři analýzy doporučili, aby se jakákoliv budoucí reforma důchodového systému v Česku neobešla bez podstatné revize podmínek pro fungování penzijních fondů. Ty se především budou muset zaměřit na dlouhodobé investice a dalším nutným krokem bude oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a klientů.

Tuzemským penzijním fondům loni vzrostl zisk na 4,6 miliardy korun, což bylo o dvě miliardy více než v roce 2009. Na penzi si spořilo 4,6 milionu Čechů, na konci předloňského roku jich bylo o 125.000 méně. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel v ČR. Ke konci roku 2010 bylo na účtech účastníků penzijního připojištění přes 216 miliard Kč.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finanční podpory státu od roku 1994. Na trhu zůstalo deset fondů z původních 44. Penzijní fondy by v případě schválení důchodové reformy mohly být jedním z pilířů budoucího penzijního systému.