Šéf českého Shellu: Z benzinu za 38 Kč vyšší zisk nemáme, zákazníků je dost

Cena benzinu stoupá v Česku do nevídaných hodnot a pumpaři na některých místech prodávají palivo za ceny až ke 38 korunám. K nejdražším patří u nás 186 čerpacích stanic světového giganta Royal Dutch Shell, který provozuje pumpy na tuzemském trhu už dvacet let a v množství prodaných paliv se dělí s Benzinou a OMV o přední místa.

Petrolejáři na vysokých cenách benzinu rozhodně neprodělávají. Podle šéfa českého zastoupení Shell Pavla Šenycha prý ale ani nevydělávají. „Vyšší cena pro nás neznamená vyšší výnos,“ říká v rozhovoru pro HN.

HN: Ovlivňuje rostoucí cena paliv prodej u vašich pump?

Ano i ne. Na jednu stranu je vůči krátkodobým výkyvům trh málo flexibilní. Když skokově cena vzroste a zase klesne, na trhu se to neprojeví. Horší jsou strukturální změny, které trh ovlivní dlouhodobě. Viz například výrazné loňské zvýšení spotřební daně a nárůst sazby DPH.

HN: Ale ani současný vliv drahé ropy už není krátkodobý.

To je pravda, to má vliv také. Ale globálně. Ceny rostou všude, protože se odvozují od základních kotací produktů na mezinárodních burzách. Růst je tedy stejný pro všechny, takže se poptávka až tak moc nezmění. Ale když se cena změní v jedné zemi, a jinde ne, tak to vliv má velký. Jako se stalo u nás, když stát loni zvedl spotřební daň a na Slovensku přitom zároveň klesla. V tu chvíli okamžitě cítíte značný přesun poptávky za hranice, především u kamionů a tranzitní přepravy, kde zákazník může na jednu nádrž přejet půl Evropy a natankovat, kde chce.

HN: Kolik by podle vás musel stát benzin, aby lidé výrazně omezili jízdy osobními auty?

To je asi matematicky nezjistitelné. Už dneska na trhu vidíme leckde aditivované prémiové palivo za 40 korun. Někde jsem četl názor řidiče, že 50 korun by bylo pro něj už moc. Ale bude to na něj opravdu moc, pokud by to skutečně nastalo? Nevím. To lze zjistit pouze tehdy, až taková situace nastane.

HN: Poškozuje vás nynější růst cen benzinu? Třeba na klesající spotřebě? Nebo naopak vyděláte víc?

Vyšší cena pro nás neznamená vyšší výnos. Návratnost investic se nám neodvíjí prvotně od výše konečné ceny. Navíc marže jsou výsledkem konkurenčního prostředí a to je v našich ekonomických podmínkách velmi vlivné. Za naši firmu mohu říct, že vliv na trh měly dvě věci. Jednak hospodářská krize, která výrazně snížila poptávku po dopravě polotovarů a zboží, a tedy po naftě. A druhou věcí je loňské zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, které přesunulo poptávku za naše hranice.

HN: Ale konkrétně Shell, který má kromě maloobchodního prodeje paliv a rafinerií i těžbu ropy, je v situaci, kdy mu drahá ropa spíš k vyšším ziskům nahrává...

Zdánlivě tomu tak může být. Skutečností také je, že velmi podstatnou část výnosů celého koncernu Royal Dutch Shell přináší činnosti spojené s těžbou ropy a zemního plynu. Ale nelze paušalizovat. Royal Dutch Shell obecně naleziště, na nichž je aktivní, v naprosté většině nevlastní. Není to naše ropa. Ta patří státu, na jehož území se nalézá, a míra výnosu pro těžařskou firmu je dána smluvním vztahem s majitelem.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že často smlouvy pro těžařskou firmu garantují pouze fixní příjem z vytěženého barelu, zatímco zbytek z realizované ceny na trhu je součástí příjmu vlastníka suroviny. Ať je cena na trhu 7 nebo 150 dolarů. Zkrátka vývoj ceny na mezinárodním trhu není pokaždé a automaticky garantovaný růst pro těžařské firmy, ale spíš pro ty, komu ropa patří. Pro ty státy nebo jejich národní petrolejářské firmy, které ta naleziště spravují nebo vlastní.

HN: Jaký je typický zákazník pumpy Shell? Bohatý člověk s drahým autem či firemní klient?

Našim typickým zákazníkem je řidič, který chce kvalitní palivo, vyžaduje nadstandardní služby a ocení například naši nádvorní obsluhu. Portfolio zákazníků je kombinované, i když rozhodně netvrdím, že zákazníci s nižšími příjmy převažují. Ale my si vážíme každého zákazníka stejně...

HN: Pravda, každý zákazník je dobrý. Ale ti méně movití k vám sami asi moc nejezdí...

Přemýšliví a rozumní zákazníci si raději koupí kvalitnější zboží u čerpací stanice Shell, než aby jeli na pochybnou stanici a riskovali eventuální nákup nekvalitních paliv a poškození vozu. Když se podíváme do statistiky počtu nálezů nedodržení kvality při kontrolách ČOI, tak v kategorii velkých značkových firem, které jsou například sdružené v České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), je prakticky dlouhodobě nula.

HN: Tím ale asi nechcete říci, že neznačkové pumpařské sítě nebo třeba laciné pumpy hypermarketů prodávají nekvalitní palivo...

Ne, to jistě ne. Ale statistické údaje mají vypovídací hodnotu. Ostatně, když zmiňujete sektor hypermarketů, tak třeba Tesco je členem ČAPPO.

/Celý rozhovor najdete ve středečních Hospodářských novinách./