Právníci: "Protipirátský" dopis ignorujte, je jako leták z diskontu

Stejně jako minulý rok i letos zaslala kontroverzní protipirátská organizace BSA dopis do vybraných českých firem, po kterých chce, aby do čtrnácti dnů od jeho doručení vyplnily a zpět zaslaly prohlášení, že svůj software používají legálně. Pokud si tím nejsou jisté, mají se registrovat v legalizačním programu a programy si dodatečně dokoupit. BSA proti nim pak podle dopisu nepodnikne žádné právní kroky.

HN proto oslovily právníky s dotazem, nakolik je výzva organizace BSA, která zastupuje zájmy velkých výrobců softwaru, jako je například Microsoft, Adobe, Autodesk nebo Symantec, relevantní.

A podle nich sice není žádost BSA o vyplnění "prohlášení o softwarové čistotě" nezákonná, ale nemá také v zákoně žádnou oporu, nemá žádné právní následky a za její nesplnění nehrozí adresátům žádné sankce. Takže ji mohou v klidu ignorovat, "jako leták z Lidlu“, jak se vyjádřil jeden z oslovených advokátů.

Loni odpověděla až polovina firem

"Podnikatelé, kterým byla výzva adresovaná, nemají povinnost na základě zákona, této, či jakékoli jiné obdobné obecné výzvy zasílat komukoliv prohlášení o softwarové čistotě. Jiným případem jsou konkrétní výzvy ke zdržení se používání či odstranění nelegálního software, zasílané jednotlivým podnikatelským subjektům ze strany majitelů práv k softwaru," řekl Pavel Hejl z advokátní kanceláře Bird & Bird, která se specializuje na právo duševního vlastnictví a IT.

Loni podle mluvčího BSA Jana Hlaváče odpověděla polovina firem. „Asi deset procent využilo možnosti zúčastnit se legalizačního programu. BSA jim pak poskytla podrobný návod, jak zjistit, zda je ve firmě nelegální software a jak jej odstranit,“ říká Hlaváč.

Neodpovíte? Napíšeme znovu

Ještě ostřejší byl v komentáři na dopis BSA vedoucí Ústavu práva a technologií Radim Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Ideální postup je v tomto případě došlý dopis hodit do koše,“ říká Polčák. "Vzhledem k neslavné pověsti BSA bych navíc doporučoval velmi zvažovat jakoukoli případnou komunikaci – písemnost s razítkem a podpisem statutárního orgánu totiž může být zneužita.“

Polčák také upozorňuje, že dopis BSA je zavádějící. Podle protipirátské organizace se totiž vedení firmy vystavuje nebezpečí trestního postihu v případech, kdy je ve firmách protiprávně užíván software. „Manažer může být postižen jen tehdy, pokud se jedná o nikoli nepatrný zásah a k protiprávnímu užívání software dal sám pokyn. Nemůže být samozřejmě postižen za to, že neustále nestojí svým podřízeným za zády, respektive nemůže být trestně stíhán za to, co dělají jeho podřízení bez jeho vědomí,“ uzavírá Polčák.

Hlaváč z BSA nicméně upozorňuje, že ti, kteří budou dopis ignorovat, se mohou dočkat dalšího kontaktu ze strany BSA. „Firmy, které budou dopis ignorovat či jej zahodí, bude kontaktovat zástupce BSA, aby provedl další šetření. Pokud firma bude komunikaci BSA ignorovat a policie u ní v budoucnu zjistí výskyt nelegálního softwaru, bude to pro zástupce společnosti přitěžující okolnost. Těžko se bude moci firma hájit nevědomostí, neb BSA vyvinula maximální úsilí management na pirátství upozornit,“ říká Hlaváč.

BSA provází špatná pověst dlouhodobě

Organizace BSA založily velké softwarové firmy v roce 1988 a zaměřuje se především na protipirátské kampaně. V současnosti má kanceláře v New Yorku, Londýně a v Singapuru. Kdysi působila oficiálně i v Česku jako BSA CS. Prohrála ale soud se společností Digisys, kterou nařkla z nahrávání nelegálního software na prodávané počítače. Digisysu měla vyplatit odškodné ve výši 300 tisíc korun. Místo toho se ale proměnila v „BSA CS v likvidaci“ a zastoupení se sídlem v Česku přestalo existovat. BSA se proslavila i v roce 2001, kdy do tisíců firem poslala v černém pytli videokazetu s natočenou fiktivní razií ve firmě, kde se údajně používal nelegální software. Film končil výhrůžným vzkazem "Víme víc, než si myslíte!“

Loni v květnu pak BSA vydala spolu s ministerstvem financí tiskovou zprávu, ve které se psalo, že „hardware bez legálně nabytého softwaru není uznatelný daňový náklad“. Zpráva vyzněla tak, že fakturu za počítač nebudou finanční úřady uznávat, pokud s ní neuvidí i další doklad na software. Nadzvedla tak celou českou komunitu kolem otevřeného softwaru (Open Source), která ministerstvo kritizovala – k otevřenému softwaru, které se dá zdarma stáhnout z internetu, pochopitelně žádné účtenky nejsou. Ministerstvo po vlně kritiky zprávu na svém webu dvakrát přepsalo a zpřesnilo.

Pod palbu kritiky se dostaly i studie IDC a BSA zkoumající míru softwarového pirátství a především ty, které ukazují ekonomické ztráty, které z využívání nelegálního softwaru vznikají ekonomice. Všeobecně se považují za výjimečně „nafouklé“. V Česku metodiku studií IDC a z ní vycházející kalkulace „ekonomických škod“ rozebral například investor a zakladatel internetového obchodu Vltava.cz Jiří Hlavenka zde a zde. Do podivných kalkulací BSA se opřel i „Ostrov BSA pokladů“ zde.