Práce v SRN a Rakousku: Už bez překážek. Kolik Čechů půjde pryč?

Občané Česka, Slovenska a dalších šesti států střední a východní Evropy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, se mohou od nynějška bez jakýchkoli překážek ucházet o zaměstnání v Německu a v Rakousku.

Obě německy mluvící země jako poslední ze "staré" EU plně liberalizovaly svůj pracovní trh pro zájemce z nových členských zemí. Žádný velký nápor uchazečů o práci z tohoto regionu ale neočekávají.

Berlín i Vídeň se rozhodly maximálně využít sedmileté přechodné období, po něž mohly přístup na svůj pracovní trh unijním nováčkům omezovat.

Už není třeba povolení pracovního úřadu

Exkluzivně

Reportáž
Pracanti z Česka, vítejte, říkají Bavoři a další podnikatelé v německém pohraničí

Každý zájemce o zaměstnání z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska a tří pobaltských republik tak musel nejprve získat povolení příslušného pracovního úřadu.

Obě země nicméně postupně překážky pro vybrané obory a v německé případě i pro vysokoškolské absolventy odstranily, a z jejich pohledu se tak nyní jen završuje vývoj z posledních let.

Oba sousedé Česka se k ochraně svého pracovního trhu uchýlili z obavy před přívalem levnější pracovní síly z nových členských států, který by podle nich měl negativní dopady na zaměstnanost a mzdy domácích pracovníků. Situace v Británii, Irsku nebo Švédsku, které svůj pracovní trh zcela otevřely už v roce 2004, ale podle odborníků tyto obavy nepotvrdila.

Velká část "nových" jen legalizuje práci "na "černo"

Berlín počítá s příchodem zhruba 100.000 lidí za rok, nejsmělejší odhady hovoří o 150.000. Polovinu z nich by podle prognóz měli tvořit sousední Poláci, z nichž část ale údajně jen legalizuje své nynější působení "na černo".

Rakousko očekává asi 20.000 osob. Ze sousedního Česka, Slovenska a Maďarska by jich mělo být maximálně 16.500. Ani české a slovenské úřady žádný velký odliv pracovních sil nepředpokládají.