11.září 2001 se jen málokdo odvážil prognózovat dopady tehdejších teroristických útoků. Nejinak tomu je samozřejmě i v momentě, kdy svět oběhla z práva o tom, že vůdce Al-Kajdy – Usáma bin Ládin – je mrtev. Spíše než o dlouhodobých dopadech mluví ale odborníci jen o krátkodobé impulsivní reakci trhu.
Dolarový index, tedy americká měna vyjádřená vůči koši šesti hlavních světových měn, obnovil svůj tři roky starý rekord. "Dnes jsme jako okamžitou reakci zaznamenali především nákupy amerického dolaru. Zpráva obnovila důvěru ve Spojené státy jako takové," prohlásila Sue Trinh z RBC Capital Markets.
"Snížení rizika pro národní bezpečnost USA pravděpodobně podpoří akciové trhy v růstu a zapůsobí i na americkou centrální banku," potvrzuje optimismus expertů i Mohamed El-Erian, ředitel investičního fondu PIMCO. „Největší provázonost by měla být patrná s komoditním trhem, konkrétně cenou ropy,“ dodal.
Americké komando zastřelilo Usámu bin Ládina. Máme jeho tělo, potvrdil Obama - čtěte ZDE
Dostali jsme ho! Jak uniklo na veřejnost oznámení, že bin Ládin je mrtev - čtěte ZDE
PROFIL Příběh asketického syna miliardáře, který chtěl být emírem islámské říše - čtěte ZDE
Bin Ládin je teď ikonou. Smrt výrazně zvýší jeho propagační hodnotu, říká expert - čtěte ZDE
Cena ropy typu WTI ráno středoevroského času ztrácela 1,8 % a pohybovala se na 112 dolarech za berel. Futures na americké indexy v tu dobu rostly o zhruba jedno procento. „Nebyl bych nijak překvapen, kdyby kvůli této zprávě klesla cena ropy i pod 100 dolarů za barel,“ komentoval vývoj na komoditě hlavní analytik ze City Index - Peter Esho.
Cena zlata nejprve klesla asi o dvě procenta, později však většinu ztrát smazala a pohybovala se kolem 1557 dolarů za unci, prakticky na včerejším závěru. Stále se tak drží poblíž rekordního maxima 1569 dolaru za unci, na které vystoupila minulý týden v pátek.
Rekordní propad postihl stříbro
Cena stříbra ztrácela v pondělí i 10 procent. Stála za tím shoda několika vlivů. „Zlato chudých“ během několika desítek minut zaznamenalo nejhlubší propad od října 2008, tedy od okamžiku bezprostředního chaosu způsobeného pádem americké banky Lehman Brothers.
Oznámení smrti teroristického vůdce se s momentem propadu na stříbře časově shoduje, o propojení ale analytici pochybují. "Negativní vývoj na ceně stříbra bych spíše přisuzoval odloženému znárodnění těžařského průmyslu v Bolívii a zvýšení marží u velkých obchodníků s touto komoditou," okomentoval vývoj na stříbře Jiří Tyleček z X-Trade Brokers.
K prudkému propadu výrazně přispěl i fakt, že cena tohoto kovu v posledních dnech výrazně rostla, a byla tak zralá ke korekci. "Je to impulsivní reakce," řekl jeden z makléřů v Sydney, jehož citovala agentura Reuters. "Můžou se objevit protesty na druhé straně a je možné, že Al-Káida bude chtít ukázat, že i když je vůdce mrtev, válka pokračuje," podotkl makléř.
Symbol je mrtev, historie se ale zřejmě nebude opakovat
V roce 2001 zastavil teroristický útok obchodování na Wall Street na celý týden. Způsobil tím ochromení celého finančních světa. Evropské indexy tehdy bez svého amerického akciového vzoru bloudily a mírně ztrácely. Celý svět spekuloval nad tím, kdo za teroristickými útoky stojí, kde všude a v jakém rozsahu se na kapitálových trzích projeví.
Wall Street tehdy obnovil obchodování až 17. září 2011, v době kdy už celý svět věděl, že za teroristickými útoky stojí právě vůdce Al-Kajdy Usáma Bin Ládin. Negativní hodnocení trhu byla po 11. září 2001 tabu. Warren Buffet prohlásil, že pokud to bude potřeba, bude na akciových trzích nakupovat, jen aby zachránil akcie od výrazného propadu.
Buď jak buď, 10. září 2001 uzavíral Dow Jones na 9605 bodech. O týden později, tedy po obnovení obchodování, odepsal 7 procent a zakončil na 8920 bodech. Ztrácely tehdy akcie leteckých společností, finanční sektor a firmy napojené na turistický a cestovní ruch.
„Smrt Usámy neznamená konec světového terorismu. Dnešní zprávy budou mít pravděpodobně menší dopad, než před deseti lety,“ okomentoval smrt Usámy hlavní ekonom Mizoho Securities Yasunari Ueno.
