Bohatí budou dál bohatnout. Chudým se povede hůř, tvrdí studie

Bohatí lidé budou i nadále bohatnout, a to nejen ve Spojených státech, ale zvláště v rozvíjejících se zemích. Hodnota soukromých i veřejných investic kontrolovaných nejbohatšími rodinami se má do roku 2020 více než zdvojnásobit na 202 bilionů USD (3,3 trilionu Kč) z letošních 92 bilionů USD. Vyplývá to z průzkumu mezi milionáři ve 25 zemích uskutečněného firmou Deloitte LLP.

Kromě hodnoty majetku se zvýší i počet rodin s majetkem více než milion dolarů. V rozvinutých zemích stoupne o dvě třetiny na 55,5 milionu a rozvíjejících se zemích, jako Čína, Indie a Brazílie, se více než zdvojnásobí na deset milionů.

Nejvíce bohatých má být i nadále ve Spojených státech a v Evropě. Počet milionářských domácností v USA se má do 2020 zdvojnásobit na 20 milionů a celkový majetek milionářů poroste v průměru o devět procent ročně až na 87 bilionů USD v roce 2020. Nejvyšší růst počtu milionářů z rozvinutých zemích se čeká v Austrálii a Singapuru.

Mnohem rychleji než v rozvinutých zemích však poroste počet milionářů v Číně, Brazílii, Rusku a dalších rozvíjejících se zemích, hlavně díky vysokému ekonomickému růstu v těchto regionech a zvyšování cen komodit. V deseti předních rozvíjejících se zemích se má majetek milionářských domácností ztrojnásobit na 25 bilionů USD z letošním sedmi bilionů USD.

Do majetku ve studii je započítán finanční majetek, jako akcie, obligace a investice, i nefinanční majetek, včetně rodinného sídla, zboží dlouhodobé spotřeby, jako auta, podnikatelského kapitálu a dalšího majetku, napsala agentura Reuters.

OECD: Nerovnost v příjmech se prohlubuje

Nerovnost v příjmech je v posledních letech na vzestupu a týká se většiny vyspělých zemí. Vyplývá to z připravované zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ze které pár výňatků otisk ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Za růstem nerovnosti je podle zprávy globalizace a technologický postup, který mnoho lidí nutí prokazovat více dovedností.

Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje v zemích, které se s vyšší mírou nerovnosti potýkají dlouhodobě. To jsou například Spojené státy. Zvyšuje se ale i v zemích, které jsou rovnoprávnější a mají tradičně vyšší míru přerozdělování. To je třeba Dánsko, Německo nebo Švédsko.

Obavy z globalizace

OECD na zprávě stále pracuje a celou ji zveřejní až v průběhu letošního roku. Zpráva se objevuje v době, kdy globalizace a její dopady v některých zemích narážejí na tvrdý odpor. Část lidí má totiž pocit, že některá pracovní místa z vyspělých zemí trvale mizí a přesouvají se do takzvaných mladých ekonomik, které jsou hlavně v Asii.

Růst nerovnosti zesiluje i špatný stav veřejných financí, s nimž se nyní potýká spousta vyspělých zemí. Snaha o snížení rozpočtových deficitů totiž komplikuje přerozdělování peněz přes různé sociální dávky a příspěvky. Přerozdělování je zpravidla nejjednodušší způsob, jak nerovnost v příjmech snížit.

Zpráva uvádí, že průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí ze všech 34 zemí OECD je v současné době asi devětkrát vyšší, než je průměrný příjem deseti procent nejchudších. Ve skandinávských zemích a ve většině zemí v kontinentální Evropě tento rozdíl není tak výrazný. Větší je v USA a v Izraeli, kde je průměrný příjem nejbohatších asi čtrnáctinásobkem příjmu nejchudších.

Ještě větší příjmová propast se ale vytvořila jinde. V latinskoamerickém Chile, stejně jako v Mexiku, průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí dosahuje sedmadvacetinásobku průměrného příjmu nejchudších, upozornil WSJ.