Česká republika se podle Martina Tlapy, náměstka ministra průmyslu a obchodu, může během budoucí dekády stát jednou z dvacítky nejkonkurenceschopnějších zemí světa. Měla by to umožnit Strategie konkurenceschopnosti ČR 2010 – 2020, které v pondělí představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ve Strategii se mimo jiné píše, jak zlepšit zákony navrhované Parlamentem (musely by nejprve projít posouzením, zda nebrzdí podnikání a nevytváří podmínky ke korupci), omezit byrokracii (sloučením některých věcí, které jednotlivé úřady dělají dosud samostatně), zlevnit zdravotnictví (pomocí lepší prevence a levnějších hromadných nákupů zdravotnického materiálu), přitáhnout vzdělané lidi ze zahraničí či pomoci začínajícím firmám (ministerstvo plánuje vytvoření investičního fondu, který by mohl půjčit prostředky začínajícím technologickým firmám).

 

 

V minulosti se mnoho návrhů realizovat nepovedlo

Strategie konkurenceschopnosti by se tak měla lišit od podobných dokumentů z minulosti z nichž se povedlo realizovat jen malý zlomek a většinou zůstávaly u různých proklamací, tvrdí ministr průmyslu Martin Koucourek.

Závazek vytvořit strategii na podporu konkurenceschopnosti měla například ve svém programovém prohlášení vláda, která vznikla v roce 1998 a Strategii pro podporu hospodářského růstu ČR pak vypracoval a zveřejnil v roce 2005 tehdejší místopředseda vlády Martin Jahn. Mezitím vzniklo několik dílčích dokumentů.

Téměř všechny dokumenty přitom navrhovaly zjednodušit například daňovou soustavu, snížit byrokracii, Jahn navrhoval školné na vysokých školách či opatření pro zvýšení mobility pracovní síly. Všechny tyto nápady nebyly realizovány a teď je opakuje i nová Kocourkova Strategie konkurenceschopnosti.

Některé návrhy jsou nepřesvědčivé

„Na rozdíl od všech předchozích dokumentů má dnes předkládaná Strategie prostřednictvím 43 projektových karet jasně stanovenou cestu, jak dosáhnout vize zvýšení konkurenceschopnosti,“ tvrdí Kocourek. Problémem ovšem je, že nejprve mu musí většinu jeho opatření schválit vláda. A navíc většina z nich je v kompetenci jiných ministrů, než ministra průmyslu.

Kromě toho i některá opatření, které by mohl udělat sám ministr průmyslu, jsou v současné strategii jsou naznačena je velmi vágně.

Jde například o již zmínění fond na podporu začínajících firem rozvíjejících moderní technologie, návrhy na zvýšení pomoci exportérům či využití nových typů finančních nástrojů v činnosti polostátní Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Ministr Kocourek tvrdí, že vláda by jeho Strategii mohla schválit během června.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru