Karlovarské oplatky patří Česku, ne Německu nebo Rakousku, rozhodla EU

Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky i přes námitky Němců a Rakušanů přece jen získají chráněné označení Evropské unie. Rozhodly o tom ve čtvrtek země "sedmadvacítky". Předcházela tomu ale komplikovaná jednání, která se táhla téměř sedm let.

"Karlovarské oplatky po právu zůstanou i nadále českou specialitou," prohlásila česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

"Po komplikovaných a mnohaletých jednáních většina zástupců 27 členských zemí EU souhlasila, že Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky mají právo na chráněné zeměpisné označení," řekl náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. "Proti byli zástupci Německa a Rakouska, což jsme na základě jejich předchozích námitek očekávali," dodal.

Podle Ladislav Januše, jednatele Karlovarské pekárny Phobos, která je jedním ze dvou výrobců originálních karlovarských oplatek a trojhránků, tím končí osmiletý boj s německou stranou.

"Znamená to konečně ustálení a přenesení tohoto výrobku jen do Karlových Varů," řekl.

Podle něj získání evropského ochranného označení pomůže i na českém trhu zbavit se výrobků, které na značce parazitují a za karlovarské oplatky vydávají různé podobné výrobky. Podle Januše receptura, v níže se používá karlovarská vřídelní voda a sůl, zůstává stále stejná.

Cesta k získání chráněného označení nebyla snadná. Němečtí a rakouští výrobci používají německou verzi výrazu "Karlovarské oplatky". Po dobu pěti let nicméně budou moci být používány i německé názvy. Po vypršení tohoto přechodného období ale tento název budou smět používat jen případní držitelé historických ochranných známek, uvedlo české stálé zastoupení v prohlášení.

EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. V případě obou karlovarských pochutin jde o první označení, tedy PGI.

Dobrý marketing

"Evropská ochrana českých výrobků je dobrým nástrojem nejen pro ochranu proti zneužití, ale i jako vhodný marketingový nástroj při získávání cizích trhů," poznamenala česká velvyslankyně.

Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž zhruba tři desítky jsou z České republiky. Jsou to třeba Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník nebo Hořické trubičky.

"Udělení zeměpisné ochrany znamená, že v souladu se stopadesátiletou výrobní tradicí budou moci nést označení Karlovarské oplatky jen výrobky obsahující karlovarskou vřídelní vodu. To vyřazuje ze hry německé a rakouské výrobce, kteří si na používání tohoto označení zvykli jako na výhodný marketingový tah," podotkl k rozhodnutí europoslanec Jan Březina.

Německo s Rakouskem se podle něj snažily prosadit své námitky různými politickými kanály, například i s pomocí interpelací europoslanců. Do role obhájce německých výrobců oplatek se podle něj pasoval například známý bavorský zákonodárce Bernd Posselt, který je v Česku znám jako představitel sudetských Němců.

Právě na ně námitky proti registraci odkazovaly. Berlín s Vídní poukazovaly na to, že sudetští Němci oplatky před druhou světovou válkou na českém území vyráběli.