Řecko směřuje zpět k drachmě, míní člen prestižního institutu Freeman-Spogli

Pokud Řecko nezíská další část úvěru, který si loni v květnu dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF), do poloviny července bude v platební neschopnosti. Vzhledem k tomu, že úrok u dvouletých dluhopisů řecké vlády už se vyšplhal na zhruba 26 procent ročně, trh dává jasně najevo, že počítá se státním bankrotem Řecka. Je jedno, jestli tomu budeme eufemisticky říkat restrukturalizace nebo reprofilace, napsal v listu The Wall Street Journal (WSJ) člen institutu Freeman-Spogli Josef Joffe.

Tak jako předchozí záchranné úvěry, i ten příští (a po něm další) jen oddálí soudný den. Z nynějších problémů, s nimiž se Řecko potýká, podle autora existují v zásadě tři východiska: 1) Evropa bude napořád krvácet a Řecko pro ni bude něco jako trvalý sociální případ; 2) Evropská unie spolkne platební neschopnost Řecka, nebo přistoupí na zmíněnou reprofilaci, tedy mírnější formu restrukturalizace státního dluhu; anebo 3) Řecko odejde z eurozóny a vrátí se k drachmě.

Co je tedy podle autora nejlepším ze špatných řešení? "Zapomeňte na podporu. Bohatší státy Evropy už teď pociťují problémy, které jim způsobují jejich vlastní úsporná opatření. Nebudou tedy za Řecko platit, když nevědí, jak dlouho by tak musely činit," míní autor. Od Francie po Finsko se navíc lidé ptají, proč oni by si teď měli utrhovat od úst, zatímco jiní rozmařile utráceli, když na to neměli.

"I kdyby bylo ekonomicky možné držet Řecko na trvalé infúzi, politicky to možné nebude," píše dále autor.

Řízený bankrot? Těžko

Německá kancléřka Angela Merkelová podle svých dosavadních komentářů dává asi přednost druhé z uvedených možností. Tedy reprofilaci, která by Řecku zajistila víc času na to, aby si dalo finance do pořádku. Kdyby se tato možnost přirovnala k řízenému bankrotu, jehož využívají firmy v USA, asi by se dalo říci, že by to mohlo fungovat. V případě Řecka se ale takový scénář jako příliš reálný nejeví, přemítá autor článku.

"Řecká ekonomika vykazovala silný růst bezprostředně po přijetí eura. Rostla rychleji než celá eurozóna, ať to měříte, z jakého úhlu chcete. Ale tak jako v jiných evropských zemích, které teď mají problémy, dar v podobě eura přišel spolu s otrávenou pilulkou: když Řecko vyměnilo drachmy za eura, najednou si mohlo půjčovat za nízké úroky. A také to činilo, a rovnou ve velkých objemech," připomíná Joffe období před zhruba deseti lety, kdy mělo Řecko vysoké úrokové sazby, a tedy i drahé úvěry. Ty ale se vstupem do eurozóny prudce zlevnily, protože eurozóna měla úroky mnohem nižší.

Problém Řecka není jen v nedostatku likvidity, což by šlo řešit pořádnou injekcí ze zahraničí. Dluhová krize Řecka je zakořeněna v jeho základních ekonomických parametrech, a vyhlídky země tudíž nevyřeší nic jiného, než právě reforma základního fungování státu, tvrdí Joffe. Ten působí také jako člen Hooverova institutu, který je stejně jako institut pro mezinárodní studia Freeman-Spogli součástí americké Stanfordovy univerzity. Joffe kromě toho působí i jako editor listu Die Zeit v Hamburku.

Na začátku minulého desetiletí se Řecko v mnoha aspektech podobalo Argentině, která si později prošla státním bankrotem. Ten má z valné části za sebou a chystá se na návrat na kapitálové trhy. V případě Řecka se podle autora takový šťastný konec čekat nedá, a to z více důvodů.

Návrat Řecka k drachmě je podle Joffeho asi nejméně bolestivé řešení, které mu umožní jeho problémy řešit mimo jiné zvýšením konkurenční schopnosti.

Němci možná podpoří jednání o dalších úvěrech pro Řecko

Německo zvažuje, že upustí od svých současných požadavků, které předpokládají částečnou změnu splatnosti řeckých dluhopisů, a naopak podpoří jednání o dalších úvěrech pro tuto zadluženou členskou zemi eurozóny. Ve své online edici to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Řekové však podle Berlína zcela neplní podmínky, na nichž se dohodli s mezinárodním společenstvím.

Berlín tak připouští, že bude muset Aténám půjčit další peníze, i když majitelé řeckých dluhopisů neponesou svůj díl nákladů. Postoj Německa by na druhou stranu mohl Evropě pomoci překonat bezvýchodnou situaci, do které se kvůli financování dluhů Řecka dostala.

Na trzích se v posledních dnech horečně spekuluje o částkách, které bude nutné Řecku zajistit, aby současnou dluhovou krizi přežilo. Odhady se nejčastěji pohybují v rozmezí 30 miliard eur (zhruba 735 miliard Kč) až 65 miliard eur (asi 1,6 bilionu Kč).