Většina zeleniny v ČR je ze Španělska. Okurková krize může pomoci českým farmářům

Současná epidemie střevní infekce v Německu, stejně jako dioxinová aféra ve stejné zemi na přelomu roku by podle Agrární i Potravinářské komory mohla paradoxně pomoci tuzemským zemědělcům a potravinářům. Ovlivní prý totiž rozhodování spotřebitelů při nákupu potravin. Ti se budou více než doposud zajímat o jejich původ a preferovat domácí produkty, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba.

"U podstatné části spotřebitelů to povede minimálně k přemýšlení o tom, co kupují, a k tomu, že se budou více zajímat o obaly a více sledovat, které výrobky si dávají do košíku v obchodě," uvedl šéf agrárníků. Zvýšený zájem českých spotřebitelů o původ potravin již registruje podle slov své mluvčí Dany Večeřové také Potravinářská komora.

Tento efekt by měl do značné míry přetrvat i poté, co byly okurky označeny za "nespravedlivě obviněné".

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek podle agentury AP oznámila, že bakterie EHEC, která usmrtila už 18 lidí, se vyskytuje v dosud neznámé mutaci a je asi živočišného původu.  Španělský premiér José Zapatero potvrdil, že Madrid bude po EU žádat odškodnění za křivé obvinění ze strany německých úřadů, že španělské okurky byly zdrojem nynější epidemie střevní nákazy.

Španělský svaz pěstitelů zeleniny odhaduje ztráty na 200 milionů eur (téměř pět miliard korun).

Zapatero ve čtvrtek podle serveru deníku El Mundo ujistil, že Španělsko bude "žádat velmi přesvědčivé vysvětlení a dostatečné náhrady" u evropských institucí s cílem "obnovit dobré jméno španělských produktů". Premiér připustil, že je to "velmi ambiciózní úkol".

České zeleniny na pultech ubývá

Ze Španělska se přitom do ČR dováží nejen nejvíce okurek, ale i nejvíce zeleniny (jak je vidět z tabulky pod textem). Španělsko tak na první příčce v dovozu zeleniny do Česka střídá Nizozemsko.

Česká zelenina už na domácím trhu léta vyklízí pozice. Ještě v roce 2005 se v tuzemsku vypěstovalo téměř sedm tisíc tun okurek, vloni to bylo o třetinu méně. Přitom poptávka po zelenině roste, stále větší podíl ale získává zelenina z ciziny.

Třeba v roce 2009 se  do Česka dovezlo 73,5 tisíců tun okurek, zatímco domácí produkce činila pouhé 2,9 tisíce tun.

Zatímco spotřeba zeleniny mezi lety 2002 a 2009 stoupla o tři procenta, sklizeň zeleniny u nás se za toto období propadla o 23 procent.

Tuzemští pěstitelé letos zřejmě nesníží plochy osázené zeleninou, které se v předchozích letech kvůli klesajícími odbytu výrazně zmenšily. Důvodem je bez ohledu na nynější aféru rostoucí poptávka po kvalitní zelenině vypěstované v Česku, jejíž spotřeba se postupně zvyšuje, vyplývá z údajů, které již dříve zveřejnilo ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy.

V Česku loni pěstovalo zeleninu podle údajů zelinářské unie 462 profesionálních producentů. Před vstupem do EU byl jejich počet více než dvojnásobný. Zelinářská unie loni odhadovala, že už více než 60 procent zeleniny na českém trhu pochází z dovozu a tento podíl prý stále roste.

Na současnou nejistotu nejrazantněji zareagovalo Rusko tím, že od čtvrtka zastavilo dovoz zeleniny z Evropské unie. Eurokomisař pro spotřebitele a zdraví John Dalli to označil za nepřiměřené opatření.

Bio se prodává o třetinu méně

Bezprostřední dopad ale zatím nejvíce pocítili prodejci biozeleniny.

Prodej biozeleniny v Česku v důsledku spekulací o tom, že španělské biookurky způsobily epidemii střevní nákazy v Německu, klesl až o 30 procent, uvedli ve čtvrtek na tiskové konferenci domácí obchodníci s biopotravinami.

"V našich prodejnách pokles prodeje biozeleniny byl o 30 procent, což je obrovské číslo," uvedl ředitel společnosti Country Life Otakar Jiránek. V důsledku strachu spotřebitelů klesal podle něj také prodej ostatních biopotravin, oproti uplynulému týdnu o 12 procent.