Zemřel muž, který dal světu čárový kód. Pár černých čar spustilo revoluci

Jednoho letního rána v roce 1974 změnil balíček zvýkaček svět obchodu. Stalo se to ve měste Troy v americkém státe Ohio přesně 26. června v osm hodin a jednu minutu.

Balíček žvýkaček Wrigley se rozjel po posuvném pásu, minul optický skener, ozvalo se pípnutí a na kase vyskočila správná cena: 67 centů. A mohlo za to několik černých čárek.

Dnes denně po celém světě takto zapípá přes pět miliard čárových kódů. Světový obchod ani logistika by bez tohoto vynálezu nemohly fungovat. Je to jediný univerzální jazyk, kterým mluví celý svět.

Deník New York Times ve čtvrtek přináší nekrolog muže, který tuhle revoluci způsobil: Alana L. Habermana, dlouholetého manažera supermarketů z amerického Massachusetts. Haberman zemřel v neděli ve věku 81 let.

Haberman čárový kód nevymyslel. Byl to ale on, kdo může za to, že se univerzální produktový kód začal vůbec používat a že vypadá tak, jak vypadá.

Haberman v sedmdesátých letech předsedal komisi, která právě téhle zebrovité černobílé variantě dala přednost před konkurenty: kruhy, puntíky a terčem. Haberman poté strávil roky přemlouváním kolegů v branži, aby novou technologii začali masově používat a vzali ji za svou. Úspěšně.

Vynález čárového kódu se datuje už do čtyřicátých let. Tehdy přišli s nápadem na jednoduché označování zboží dva čerství absolventi z Drexelova technologického institutu ve Filadelfii. Patent na svůj vynález získali v roce 1952, protože tehdy ale neexistovala žádná pořádná skenovací technologie, zůstal jejich nápad v podstatě nevyužíván.

Sporadicky ho pro označování vlastního zboží používalo jen pár výrobců, každý navíc ve své vlastní grafické úpravě, takže kódy byly pro jakoukoliv distribuci zboží nebo jeho prodej nepoužitelné.

Změna nastala až v sedmdesátých letech, kdy americké supermarkety kvůli vysoké inflaci hledaly nejrůznější způsoby, jak ušetřit – především na lidech – a začaly se pokoušet logistické a prodejní procesy co nejvíce automatizovat.

A Alan Haberman předsedal komisi složené z šéfů amerických supermarketů, která se měla shodnout na jednom univerzálním symbolu, jenž by se používal pro elektronický monitoring zboží.

Deep Throat, přesvědčivý argument

Komise si vybírala z dvanácti různých návrhů. Habermanovi se už od počátku líbil černobílý model, který do soutěže přihlásil George J. Laurer z IBM.

Jeho výhoda byla v jednoduchosti, která zaručovala, že skenery nebudou mít problém s jeho přečtením.

Většina členů komise ale měla jiný názor, a jejich diskuse byly často velmi bouřlivé. Habermanovi se kolegy podařilo přesvědčit až po velice podloudných manévrech – při jednání v San Francisku je například vzal na dlouhou večeři do jedné z nejlepších místních restaurací a pak do místního kina na dnes už legendární pornografický film Deep Throat.

Krátce poté byl zebrovitý černobíly symbol jednomyslně schválen.