Česko se může podílet na záchraně Řecka. Pomoc by mohla činit až 3,5 mld.

Česká republika by se mohla podílet na zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko, které kvůli dluhům lavíruje na hraně bankrotu. Její případný podíl by měl formu záruk za půjčky a podle ministra financí Miroslava Kalouska by činil zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.

Kalousek nicméně na okraj jednání s ministry financí z dalších zemí EU českým novinářům zdůraznil, že Praha je vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko velmi zdrženlivá. Nelze však vyloučit, že by mohla být přehlasována.

,,Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny (tedy bez české účasti), nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," zdůraznil Kalousek.

Nejde ale přímo o půjčky Aténám, nýbrž o garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). Česko sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.

,,Těch jedenáct a půl miliardy (eur) by při českém procentu (podílu) zhruba 1,22 procenta představovalo asi tři a půl miliardy korun," vypočítal ministr, jak velký by mohl být maximální objem garancí pro ČR.

Nečas se obává nedostatku peněz

Vysoké čerpání peněz z fondu EFSM se nelíbí premiérovi Petru Nečasovi. Podle něj by pak nemuselo zbýt na ostatní země. O zapojení fondu se v EU rozhoduje kvalifikovanou většinou.

,,V první řadě budeme jednat. Budeme upřednostňovat, aby záchranný garanční fond Evropské unie EFSM nebyl vyčerpán až úplně na dno, protože se ještě může hodit," řekl Hospodářským novinám premiér Petr Nečas (ODS).

,,Na druhé straně vždy platí zlaté pravidlo evropské politiky, které zní: nikdy nebýt první a už vůbec nikdy nebýt sám. Vyčerpání EFSM by znamenalo, že pokud se dostane do problému nečlenská země eurozóny, nebyly by k dispozici žádné finanční prostředky," varoval Nečas.

Klaus vidí záchranu Řecka jen v radikálních krocích

K ekonomickým problémům Řecka se dnes vyjádřil i prezident Václav Klaus, který je dlouhodobým kritikem eura. Řecko se podle něj z krize nedostane, pokud nedojde k nějakému rozhodnému řešení.

,,Řecko buď musí dostat obří pomoc, a nevím, kdo je ochoten ji poskytnout, a nebo prostě musí vystoupit z eurozóny, začít žít svým vlastním životem, zase si znovu založit něco jako svou bývalou drachmu," řekl dnes v Praze novinářům Klaus. Nechce prý doporučovat, kterou z těchto cest se vydat, žádná třetí ale prý není.

Česko už poskytlo garance za 7,7 miliardy korun pro Portugalsko a 6,7 miliardy korun pro Irsko. U nich je nicméně pravděpodobnost, že by půjčky nesplatily, zřejmě o poznání menší než u Řecka.

Ministři financí eurozóny se na zdlouhavém nočním jednání v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři.

,,Já se zatím domnívám, že se jedná jen o oddalování problému za obrovskou cenu, proto jsem velmi zdrženlivý. Doporučoval jsem české vládě zdrženlivost a česká vláda zatím ve své vlastní angažovanosti v pomoci Řecku je velmi zdrženlivá," řekl k plánům na další miliardy eur půjček pro Atény Kalousek.

Druhý záchranný balík, který by měl doplnit stávající přislíbenou pomoc ve výši 110 miliard eur, by mohl být financován ze záchranného fondu eurozóny (EFSF) a část možná i ze zmiňovaného EFSM. Kalousek nicméně zdůraznil opakovaně, že o zapojení EFSM se dnes na jednání v Lucemburku přinejmenším oficiálně vůbec nedebatuje. Takové rozhodnutí by tak zřejmě připadlo premiéru Petru Nečasovi na summitu EU.

Kalousek ale také zdůraznil, že zatímco z EFSF počítajícím se 440 miliardami eur bylo zatím vyčerpáno na pomoc Irsku a Portugalsku jen něco kolem 15 procent sumy, tak v případě EFSM už to bylo více než 85 procent. To je jeden z důvodů, proč je ČR velmi zdrženlivá pro jeho případné využití.