Další dějství dluhové krize v eurozóně se začalo odvíjet v Itálii. Rozbuškou se stala kombinace nevyřešené situace v Řecku vyznačující se rizikem nákazy v dalších zemích, zvýšení politické nestability v Itálii (možnost odchodu ministra financí Tremontiho z vlády) a výška veřejného dluhu k HDP (120 procent), která ponechává zemi zranitelnou vůči výkyvům na trhu s dluhopisy.

Příliš pomalá ekonomika

Italská ekonomika má dvě zásadní slabiny: neroste a má velký dluh. V 80. letech minulého století rostlo HDP průměrně o 2,1 procenta, v 90. letech o 1,4 procenta, v prvním desetiletí tohoto století pouze o 0,5 procenta. Země ztrácí konkurenceschopnost.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Související články

Komentář

Čeká nás finanční krize verze 2.0?

Přijde finanční kolaps Evropy a USA? A projeví se deflací nebo inflací? Má cenu držet peníze, nebo se jich naopak zbavit?
16. 7. 2011 ▪ 7 min. čtení