Italský parlament schválil škrty ve výši 48 miliard eur

Dolní komora italského parlamentu schválila návrh úsporných opatření. Balík opatření v hodnotě 48 miliard eur (1,2 bilionu korun) má zajistit do 2014 vyrovnaný rozpočet a uklidnit nervozitu na finančních trzích, která v poledních dnech zvýšila úvěrové náklady země. Horní komora návrh schválila ve čtvrtek.

Pro návrh se vyslovilo 314 zákonodárců, proti bylo 280. Parlament před hlasováním o úsporách rovněž vyslovil důvěru současné vládě premiéra Silvia Berlusconiho. Nová opatření byla schválena zhruba ve stejnou dobu, kdy pět italských bank oznámilo, že prošlo evropskými zátěžovými testy.

Balík zahrnuje celkem 16 opatření, která mají snížit výdaje a zvýšit příjmy rozpočtu. Návrh prošel parlamentem neobvykle rychle, protože opozice se zavázala, že kvůli napětí na finančních trzích způsobenému obavami z dluhových problémů Itálie nevyužije zdržovací taktiku.

Příjmy rozpočtu mají stoupnout díky snížení daňových odpočtů, zvýšení daní z akciových opcí, odměn a vlastnictví cenných papírů. Italům se zvýší poplatky za zdravotní péči, jako poplatky za recept, za pobyt v nemocnici a využití zdravotnické pohotovosti. Mzdy ve veřejném sektoru se zmrazí a zvýší se věk odchodu do důchodu a daně pro lidi s vysokým důchodem nad 90.000 eur (2,2 milionu Kč) ročně. Vláda chce také po zmírnění krize zprivatizovat státní firmy jako železnici a poštu.

Investoři minulý týden obnovili výprodej na trzích ohrožených zemí eurozóny a v obavách z šíření dluhové krize do větších ekonomik se zaměřili zejména na Itálii. Ta je s státním dluhem 120 procent HDP nejzadluženější zemí eura po Řecku a dlouhodobější výrazné zvýšení úvěrových nákladů by ji mohlo vytlačit z finančních trhů podobně, jako se to stalo Řecku, Irsku a Portugalsku.

Mezinárodní měnový fond tento týden vyzval Itálii k "rozhodným" opatřením ke snižování státního dluhu. Fond ocenil vládní úsporné plány a zdůraznil nutnost oživit ekonomický růst, který je klíčem ke střednědobému omezování dluhového břemene.

Růst třetí největší ekonomiky eurozóny zůstane podle MMF kvůli slabé domácí poptávce a plánovaným škrtům nízký. V letošním roce se zpomalí na jedno procento z loňských 1,3 procenta.

Summit eurozóny ke krizi se nakonec uskuteční 21. července

Mimořádný summit eurozóny kvůli dluhové krizi se uskuteční ve čtvrtek 21. července. Prezident EU Herman Van Rompuy, který vrcholnou schůzku svolal, to uvedl na sociální síti Twitter. Setkání lídrů členských států EU platících evropskou jednotnou měnou se mělo podle původních spekulací uskutečnit již dnes.

Německo ovšem brzký termín konání summitu, který by měl uklidnit nervózní finanční trhy, odmítalo. Německá kancléřka Angela Merkelová jej podmiňovala dosažením dohody nad zapojením soukromých investorů do nového záchranného programu pro Řecko.

Zatím není jasné, zda se unijním vyjednavačům podařilo zlomu v jednání již dosáhnout či nikoliv. Je ale velmi pravděpodobné, že hlavním výstupem vrcholné schůzky bude právě dohoda zemí eurozóny na nové finanční pomoci Řekům. Mezinárodní společenství jim sice již v loňském roce pomohlo 110 miliardami eur, ale tato částka nestačí.

Česko se summitu účastnit nebude, protože není členem eurozóny.