Zpozdí odsun nádraží z centra Brna chránění živočichové? Ekologové u soudu uspěli

Odpůrci přesunu brněnského železničního nádraží si připsali další úspěch v soudní při. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti Dětí Země ve sporu o výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů při přestavbě železničního uzlu.

Jihomoravský krajský úřad loni řízení o výjimce zastavil, protože dospěl k závěru, že zvláště chránění živočichové nebudou ohroženi. Podle NSS ale úředníci měli věcně rozhodnout, a nikoliv jen řízení zastavit. Výhradami Dětí Země se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.

Miroslav Patrik z Dětí Země označil rozhodnutí za úspěch. "Lze očekávat, že Městský soud v Praze žalobu Dětí Země z července 2010 uzná, a věc bude znovu řešit krajský úřad v Brně," řekl. Ekologové tak mohou znovu uplatnit své námitky, případně je ještě rozšířit. Podle Dětí Země může stavba nádraží škodlivě zasáhnout do biotopu 14 druhů živočichů.

Podle NSS úředníci chybovali a kvůli jejich postupu zůstala otázka potřebnosti výjimky zcela nezodpovězená. Výjimka je přitom důležitá v územním řízení o umístění stavby. "Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že zastavení řízení z důvodu, že se žádost stala zjevně bezpředmětnou, má za následek, že o žádosti nebylo meritorně rozhodnuto. Otázka potřebnosti výjimky (...) tak zůstala nevyřešena," napsal v rozhodnutí senát s předsedkyní Marií Žiškovou.

Žádost o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny podala společnost Brněnské komunikace spolu se Správou železniční dopravní cesty v prosinci 2009. Jde o dopady přestavby železničního uzlu na území 20 brněnských katastrů. Krajský úřad řízení na základě biologického hodnocení řízení o výjimce zastavil jako bezpředmětné. Dospěl totiž k závěru, že stavba neporuší podmínky žádných zvláště chráněných druhů živočichů.

Praha žalobu nepřijala

Děti Země se neúspěšně bránily žalobou u Městského soudu v Praze. Tamní soud ale vůbec nepřiznal ekologům právo podat podobnou žalobu. Následovala proto kasační stížnost - tentokrát již úspěšná.

Ekologové vytýkali takzvanému biologickému hodnocení závažné nedostatky. Citelně podle nich chyběla například studie migrace obojživelníků v podzimních měsících.

Kromě obojživelníků panoval spor také o letní kolonie netopýrů. Proti autorovi biologického hodnocení postavili ekologové poznatky a názory soudního znalce Mojmíra Vlašína, dlouholetého brněnského ochránce přírody a regionálního politika. Podle něj se například netopýři v Brně vyskytují prakticky s jistotou.

"Vzhledem k tomu, že v rámci projektu budou bourány některé budovy, je naprosto nezbytné, provést jejich průzkum z hlediska výskytu případných kolonií netopýrů," napsal Vlašín ve svém vyjádření. Kraj v řízení argumentoval například tím, že dotčené území je součástí velkoměsta a je silně poznamenáno lidskou činností.

Přestavba desetiletí

Nejvyšší správní soud argumenty obou stran detailně nezkoumal. Zůstal u zjištění, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení. Zabývat se podrobnostmi by bylo podle NSS předčasné. "Nelze totiž předjímat, jaké podklady v následném správním řízení o výjimce správní orgány shromáždí a na základě jakého skutkového stavu budou rozhodovat: ten se přitom od nyní zjištěného skutkového stavu může velmi odlišovat," konstatoval NSS.

Přestavba brněnského železničního uzlu, jejíž součástí je kontroverzní odsun nádraží z centra města, by letos podle nedávného vyjádření primátora Romana Onderky (ČSSD) měla získat územní rozhodnutí. Magistrátní úředníci nyní rozhodují o odvoláních proti územnímu rozhodnutí, které loni vydal stavební úřad na městské části Brno-střed. Proces s vydáním rozhodnutí a odvoláními se uskutečnil už jednou, tehdy magistrát námitky zamítl a rozhodnutí vydal. Později ho však zrušil soud.

Přestavba železničního uzlu je největší stavbou Brna posledních desetiletí, obsahuje víc než 1000 stavebních objektů s rozpočtem v řádu až desítek miliard Kč. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty. Dosud dokončila první etapu stavby nového odstavného nádraží. Součástí investice za 3,3 miliardy korun byla například myčka kolejových vozidel.