Eurozóna je postižena dluhovou krizí. Málokdo si však uvědomuje, že americkou ekonomiku dusí dluhy ještě více než evropské země. Dluh USA také rychleji roste, téměř každý desátý Američan je bez práce, ekonomika oživuje jen pomalu.
Státní dluh USA vyšplhal už na 14 bilionů dolarů, což je současný strop stanovený zákonem. Aby si Bílý dům mohl dále půjčit, musí strop zvýšit.
Pokud se politici ve Washingtonu do 2. srpna, což je mezní termín stanovený vládou Baracka Obamy, nedohodnou na zvýšení dluhového stropu, hrozí podle ministerstva financí zastavení až 40 % státních plateb, což by se mohlo týkat i výplat důchodů či dávek v nezaměstnanosti.
Ondřej Schneider
Ekonom teoretik, s diplomy ze Žižkova, Cambridge a Karolina. Od roku 2008 bydlím v Bethesdě, což je předměstí Washingtonu DC, a snažím se pochopit Ameriku a Američany. Od roku 2011 člen think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Poradce několika ministrů českých vlád. Od roku 1998 do roku 2001 hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Pracoval také jako konzultant pro Mezinárodní měnový fond, Světovou banku a OECD.
Ratingové agentury hrozí odebráním elitního AAA ratingu, což by dále výrazně prodražilo financování amerického dluhu. Na finančních trzích by propukla panika, neboť miliony držitelů amerických vládních dluhopisů by marně čekaly na své úroky. Americké vládní dluhopisy by přestaly být spolehlivým investorským přístavem. Jejich úročení by prudce vzrostlo a stejný osud by postihl i papíry dalších vyspělých států.
Hádka o americký dluh může bolet. Tady je seznam, kdo všechno nedostane zaplaceno - čtěte ZDE
Obama: Za výplatu důchodů a dávek 3. srpna neručím - čtěte ZDE
Experti předpokládají celosvětový dramatický výprodej. Ten by se neomezil jen na pevně úročené papíry, nýbrž by zachvátil i rizikovější aktiva, v prvé řadě akcie. To by nezůstalo bez odezvy v reálné ekonomice, kterou by zasáhla nová recese.
Jak hodnotí ekonomickou kondici USA český ekonom Ondřej Schneider, který zde již několik let žije? Jak si stojí Spojené státy ve srovnání s Evropou? Co se zde v posledních letech změnilo?
Ondřej Schneider odpovídal na otázky čtenářů.
Online rozhovor
Dobrý den. Typickou vlastností Američanů bylo tradičně velké sebevědomí. Jak nyní nesou, že se zemi už poměrně dlouho nedaří byl typickým vzorem úspěchu? A druhá otázka, jak současná situace dopadá na naše krajany, kteří v USA pracují?
Dobré ráno z Washingtonu, kde se chystáme na další horký a parný den s teplotou 37 stupňů.
Ani takové horko, ani hrozba defaultu na vládní dluh ale ještě neohrozilo přesvědčení drtivé většiny Američanů, že jejich země je stále ta nejlepší na světě. Někdy je člověk za jejich optimismus musí obdivovat.
Jelikož žijeme ve Washingtonu, potkáváme se s poměrně nestandardním vzorkem krajanů, z nichž většina buď pracuje pro vládu českou (na ambasádě), americkou (třeba ve výzkumu) a nebo pro nadnárodní instituce (Světová banka, MMF). Vlivy ekonomických potíží tak pociťují přece jen mírněji a s větším zpožděním, i když se zvýšil počet lidí, kteří museli hledat novou práci.
Dobrý den, jak hodně by ohrozilo světovou ekonomika, kdyby dolar přestal být rezervní měnou? A jaký vliv by to mělo na euro?
Odpověď na Vaši otázku dneska asi nikdo nemá. Není až takový problém, že většina států používá dolar jako rezervní měnu, to jsou pořád "jenom" stamiliardy dolarů. Ale dolar a dolarové dluhopisy jsou podkladový instrument v prakticky všech obchodech na kapitálových trzích, kde se používají jako "bezrizikové" aktivum. Pokud by dolar o tento status přišel a investoři by mu opravdu přestali věřit, finanční trhy by zažily krizi, proti které je tzv. "Lehman moment" z roku 2008 jen legrace.
Dobrý den,
mohl by jste popsat vztah Číny a USA z hlediska zadlužení. Proč Čína půjčuje USA ? Je cílem vydělat, získat vliv? Jak vysokou míru zadlužení unese USA (současných 40% je standard nebo se již USA dostávají do rizikového pásma)?
Děkuji
Dluh americké vlády byl na konci loňského roku asi 90 procent HDP (http://www.usgovernmentspending.com/downchart_gs.php?title=Federal%20Debt%20as%20Pct%20GDP&year=1950_2010&chart=H0-fed&units=p), letos se dostane na 100 procent.
Taková míra zadlužení už samozřejmě riziková je - vláda zcela nutně potřebuje nízké úrokové sazby, aby obsluha dluhu neodčerpávala více než dnešní 3-4 procenta HDP. (Dobrý je příklad Itálie, která má dluh asi 120 procent HDP a také ho vcelku bez problémů financovala, dokud platila úroky 4 procenta. Minulý týden se ale výnosy zvedly na 6 procent a okamžitě ohrozily solventnost italské vlády.)
Dalším nepříjemným efektem vysokého vládního dluhu je tzv. "crowding-out": investoři raději nakupují vládní dluhopisy, než by financovali soukromý sektor a tím se snižuje tempo růst uekonomiky.
Dobrý den, posledních deset let jsou USA ve válce a do zbrojního průmyslu sypou neskutečné peníze. Nemyslíte, že keynesiánská myšlenka, že válečné výdaje mohou jakožto prorůstový stimul přinést prosperitu, tím dostala pořádně na frak?
Jaký scénář je podle Vás pro USA horší - nezvýšení dluhového stropu a státní bankrot, nebo postupné odsouvání problému soustavným zvyšováním limitu pro zadlužení?
Výdaje na americkou armádu jsou věru vysoké - v roce 2010 vyadala americká vláda na obranu téměř 800 miliard dolarů, tj. 4,7 procenta HDP. Podobně vysoký podíl výdajů na zbrojení má jen pár států na Blízkém a Středním Východě a Rusko. Efektivnost těchto výdajů se samozřejmě obtížně posuzuje, neboť plní politické cíle. Na druhou stranu je jasné, že prudké snížení jakýchkoliv vládních výdajů by v současné situaci slabé domácí poptávky americkou ekonomiku zbrzdilo.
Řešit rozpočtové problémy USA bankrotem mi přijde nezodpovědné, zbytečné a neuvěřitelně riskantní. Rozpočtové problémy se musí řešit v rozpočtu.
Proč by v případě snížené platební schopnosti měly být ohrožené akcie amerických firem? Čeká se výpadek poptávky? Razantní škrty? Zvýšení daní? Nebo ještě jiné důvody?
Pokud by skutečně nedošlo ke zvýšení dluhového stropu a americká vláda by "defaultovala", musela by ze dne na den snížit své výdaje o 40 procent. Škrtalo by se všude, daně vláda bez souhlasu Kongresu zvyšovat nemůže. Škrty by byly tak hluboké, že by klesla spotřeba i investice, není tedy divu, že by cena akcií amerických firem klesala.
Nejen státy, ale i rodiny se topí v dluzích, a přitom na každém rohu se vám vnucují různé půjčky, reklamy typu "užívej si dnes, plat až zítra", Česká spořitelna zahajuje akci "Půjčujete si málo" atd atd.
Já to vidím tak, že pro věřitele států je černou můrou představa, že by státy hospodařily vyrovnaně bez nutnosti si půjčovat. Pro věřitele států je velice výhodné, když jsou státy zadlužené, potácejí se na hraně bankrotu, dluh vytloukají další půjčkou, utahují opasky a hlavně splácejí úroky, které neustále narůstají. Samozřejmě ale tak, aby stát nespadl do bankrotu. Prostě pro věřitele není výhodné, aby státy hospodařily vyrovnaně.
Myslíte, že na tomto názoru něco je?
Význam peněz, a tedy i dluhu, pro naši civilizaci je nesmírný (skvělá je knížka Nialla Fergussona: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Ascent_of_Money). Bez možnosti vypůjčit si nefungovala žádná větši firma, neuměli bychom financovat dlouhodobé projekty s nejistým výsledkem a nebylo by možné koupit si dům na hypotéku.
Na druhou stranu, na obsluhu dluhů vzniklo gigantické finanční odvětví, které zaměstnává desítk ytisíc lidí a platí jim velmi dobře. Ti o svoji práci jistě nechtějí přijít.
Dobry den,
do ceho je bezpecne investovat v dobe kdy ztracim duveru v politiky, zeme i jejich penize?
Investice bez důvěry nejsou možné. Když někomu nevěříte,nepůjčíte m upřece peníze, ne? Takže musíte najít někoho, komu věříte. Reality? Když ne v Česku tak třeba na Novém Zélandu? Zlato? Vlastní podnik?
Dobrý den,
ustojí to Obama a vyhraje zase prezidentské volby? Na co bude lákat v kampani, když ekonomika neběží? Díky za Vaši odpověď.
Volby v Americe, stejně jako všude jinde, jsou o výběru nejméně špatné alternativy. V tomto ohledu se mi zdá, že Republikánská strana se snaží seč může volby Obamovi usnadnit.
Dobrý den,
mohl by nákup státních dluhopisů americkou centrální bankou (kvantitativní uvolňování) ohrozit stabilitu světového finančního systému a hlavně evropské banky?
A myslíte, že jsou v USA uskutečnitelné takové škrty, které by zastavily další zadlužování dříve než nastane default of state?
QE je samozřejmě kontroverzní, ale stabilitu světového finančního systému nijak zásadně neohrořuje. Spíš zvyšuje pravděpodobnost, že FED bude tolerantnější k inflaci a tedy i k postuonému snižování reálné hodnoty dluhopisů.
Dobrý den, jste zastáncem více pilířového penzijního systému. Prostředky fondů se investují do státních dluhopisů. Státní dluhopisy zažívají nucený výprodej a hrozí ztráta jejich hodnoty. Ztrácí hodnotu i našetřené budoucí důchody střádalů. Má vůbec smysl fondový systém zavádět u nás? Do čeho budou fondy investovat, když ne do dluhopisu a akcie pokud rostou, tak půl procenta? Přesvědčte mě o smyslu tohoto systému. Děkuji
Pokud penzijní fondy nakupují jen státní dluhopisy (což se do značné míry děje v Česku), je celá reforma spíš účetní operací, která zviditelní penzijní dluh. To samo o sobě nemusí být špatné, ale situaci budoucích důchodců to nijak neřeší.
Investování do akcií ale nevynáší půl procenta vždy a všude. Naopak, průměrný růst cen akcií na dobře regulovaných a likvidních trzích je 6-7 procent ročně. S tím už se něco dá dělat, myslím.
Znáte ze své osobní zkušenosti najaké kolegy makro ekonomy, kteří byli celožitné přesvědční Kyensiáni a v poslední době poněkud zakolísali? Vždycky mě překvapovalo, že Keynesiánsý přístup "řeší" makro ekonomické problémy jejich odsunutím na později, což velmi vyhovovalo hlavně politikům, kteří z podstaty věci neuvažují v dlouhodobém horizontu, ale jen do příštích voleb. Myslíte si, že "okrádání budoucích daňových poplatníků" je věc, se kterou se v demokracii prostě nedá nic dělat a jednou za čas je potřeba prostě počítat s obrovskou katarzí?
Těžko říci, v určitém smyslu jsme keynesiánci všichni, protože Keynes některé věci prostě dobře vymyslel. Jeho jménem se ovšem zaštiťovali politici, kteří prosazovali jen své zájmy. Keynes by asi nikdy nepodporoval důchodový systém, jak ho známe dnes, ani b ynebyl nadšená z vlády, která vybírá 50 procent HDP v daních a ještě si půjčuje.
dobry den
zajimalo by me /vas nazor/ co se stane s USD v horizontu 1.let , 5.let . je momentalne podhodnoceny k CZK , byly by to dobra investice?na rust USD k CZK
mockrat dekuji za vas nazor a preji pekny den
Omlouvám se, ale necítím se na to, doporučovat komukoliv invstice do cizích měn. Je to jako odhadovat, který chromý kůň první padne k zemi. Budou to Spojené státy v srpnu, nebo eurozóna v září?
Jak byste vysvětli desetiletému dítěti co je to kvantitativního uvolňování?
Ježišmarjá, proč by to desetileté dítě zajímalo?
Dobrý den,
o krizi zadlužených států se toho napsalo již mnoho. Většina politiků řeší to, jakým způsobem se vrátit k vyrovnaným rozpočtům (jak moc to myslí vážně j jiná věc). Zajímalo by mě ale, zda existují nějaké reálné plány, jak nejen vyrovnat rozpočty, ale zároveň i splatit státní dluhy. Přijde mi absurdní jen neustále refinancovat a splácet úroky z dluhů, které se kdysi dávno nasekaly expanzí sociálního státu.
Martin
Myslím, že "pouhé" vyrovnání rozpočtů nám zabere nejměně celou dkádu, o splácení dluhů bych začal mluvit až potom.
Kolik je dnes ve světové ekonomice hráčů?USA,Evropa,Rusko,Japonsko,Čína,snad i Indie.Považují nás Američané za spoluhráče nebo protihráče?
Myslíte nás v Česku? Pokud si nás všimnou, tak zcela určitě za spoluhráče. Malé, ale spoluhráče.
Dobrý deň,
zaujímalo by ma, ako dlho je ešte súčasný stav únosný pre USA, ale napokon aj pre všetky zadĺžené štáty.
Dnes je dlh USA okolo 14 biliónov USD. Z tohto dlhu musia predpokladám platiť úroky, ktoré sú určite v rádoch miliard. Ročný deficit USA je vyše 1 bilióna dolárov.
Ako dlho môže takto štát fungovať. Aj keby sa z roka na rok podarilo znížiť deficit povedzme na 50%, tzn. niekde okolo 500 mld., pri zachovaní rastu ekonomiky (čo je zrejme iba z ríše snov), tak dlh bude stále narastať, akurát o polovicu pomalšie. Tzn., že sumu povedzme 20mld. dosiahne nie o 6 rokov, ale o 12 rokov.
Nie sú mi jasné 2 veci
-Pri tak neuveriteľných dlhoch predsa musí byť problematické už samotné splácanie úrokov (aj keď sú pri nerizikových dlhopisoch nižšie). Raz sa musí stať, že len na splatenie úrokov bude potrebná obrovská časť HDP. Preto nerozumiem, ako je možné takéto zadlžovanie dlhodobo znášať.
-Stále sa hovorí o znižovaní deficitu, ale to znamená len spomalovanie tempa rastu dlhu. Kedy príde k splácaniu (alebo aspoň čiastočnému splateniu) dlhov?
ďakujem
Myslím, že jsem už na většinu Vašich otázek odpověděl. Úroky z dluhu jsou dnes v USA cca 2-2.5 procenta HDP, což je nemilé, ale zvládnutelné. Pokud ekonomika poroste o 2.5 procenta a inflace bude 2-3 procenta, zvýší se HDP každý rok o 5 procent. Vláda si tedy může dovolit malý schodek, aniž by se dluh v poměru k HDP zvyšoval.
Nechcete udělat přednášku v ČR, třeba i mimo Prahu na jihu ?
Ech, děkuji za (implicitní) pozvání, ale z jihu Marylandu na jih Česka je do lán cesty...
Je lépe se zbavit dolaru a kam mám dát své úspory ?
Viz má odpověď výše.
Vzhledem k tomu, že dolar je hlavní rezervní měna, domnívám se, že případný default USA by napáchal větší škodu, než default/restrukturalizace Řecka. Co si o tom myslíte?
Určitě napáchal. Odpovídal jsem na to hned v druhé otázce.
Nemyslíte si, že prapůvodem všech dluhových problémů o kterých tady diskutujeme je příliš velký vliv finančního sektoru na politiku? Nikdo jiný z toho reálný užitek nemá, tedy kromě příslušníků starší generace, kteří stihnou zemřít, než situace naroste do krizových rozměrů. (Mimochodem, generace daňových poplatníků, která za sebou nechala tuhle dluhovou spoušť, by asi neměla moc protestovat proti snížení svých reálných příjmů v důchodu).
Už jsem o tom psal - dluh není nějaký ďábel, je to důležitý finanční nástroj, který nám umožnil neobyčejný rozvoj. Jako už to tak bývá, začali jsme dluh zneužívat a financovat jím problematické projekty (sub-prime hypotéky v USA, štedré důchody v Evropě). Krize posledních let nám připoměla, že na dluh vždy musí být dva - dlužník, ale i věřitel. Většina lidí dnes přehodnocuje komu a za jakých podmínek půjčí (i v tomto rozhovoru se to několikrát objevilo). Pokud bude méně ochotných věřitelů, bude i méně dlužníků. Pár let to asi bude bolet (používá se na to ohyzdný anglický výraz de-leveraging), ale pokud bude výsledkem stabilnější a menší finanční systém, nebyla by finanční krize úplně zbytečná.
Dobrý den
Jak je to v USA se zdaněním ,důchody a popdporami v nezaměstnaností ( jsou nějaké a v jaké výši )? , Zda mají registrační pokladny ?
To jsou hodně obecné otázky.. Stejné obecné odpovědi by byly, ano, jsou, mají. Podrobnosti si asi budete muset najít jinde.
Jak rostl státní dluh USA a hlavní problémy ekonomiky
