Evropa chystá Marshallův plán pro Řecko. Banky počkají se splatností dluhopisů

Záchranný fond eurozóny EFSF bude zřejmě poskytovat půjčky Řecku, Irsku a Portugalsku s nižšími úroky a s delší dobou splatnosti než nyní. Vyplývá to z návrhu závěrů mimořádného summitu eurozóny, na němž evropští lídři řeší dluhovou krizi a vážné problémy ohrožující euro.

Splatnost půjček z EFSF bude podle návrhů, které se ale ještě mohou při jednání změnit, prodloužena ze sedmi a půl roku na nejméně 15 let. Úrok by měl být snížen z přibližně 4,5 procenta v současnosti v případě Řecka a Portugalska na zhruba 3,5 procenta. Sazby nicméně nepůjdou pod úrok, za který si EFSF půjčuje na trzích.

Eurozóna podle návrhu závěrečného dokumentu nebude zvyšovat objem finančních prostředků v záchranném fondu. Nadále tam tak zůstane 750 miliard eur (zhruba 18,3 bilionu Kč). Vznikne naopak takzvaná úvěrová linka, jejíž obdoba již funguje u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

O půjčku budou moci žádat i země, které se neocitly v hluboké krizi, ale chtějí se ochránit před případnými problémy. Čerpání úvěrů nebude nejspíš vyžadovat přijetí drastických úsporných opatření, jako je tomu v případě finanční pomoci pro Řecko, Irsko či Portugalsko.

Banky Řecku počkají

Prakticky jistotou je také zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. Banky a další finanční instituce si budou moci zvolit ze třech možností. Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover) a nebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback).

Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který sdružuje banky, pojišťovny a další finanční instituce, navrhuje podle Reuters prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů na 30 let.

Soukromí investoři počítají s výměnou řeckých dluhopisů, které mají splatnost do roku 2019, za dluhopisy s 30letou splatností. Banky by tak k novému záchrannému programu pro Řecko, o němž se dnes jedná na summitu eurozóny, přispěly zhruba 17 miliardami eur (zhruba 415,2 miliardy korun).

Tento proces velmi pravděpodobně Řecko "uvrhne" do takzvaného řízeného bankrotu (selective default), čemuž ze zpočátku bránila Evropská centrální banka (ECB). Konečný verdikt ovšem vyřknou ratingové agentury, ale pokud se rozhodnou podle předpokladů, centrální banka možná nebude moci nadále financovat řecký finanční sektor. Měl by ji však nahradit jiný mechanismus, který vytvoří státy.

Závěrečný dokument počítá i s vytvořením obdoby Marshallova plánu, který by ale měl platit jen pro Řecko. Plán počítá s přílivem peněz z unijních strukturálních fondů na projekty, které podpoří hospodářský růst a konkurenceschopnost země. "Členské státy a Evropská komise zmobilizují všechny nezbytné prostředky a poskytnou Řecku výjimečnou technickou pomoc, která pomůže zajistit uskutečnění nutných reforem," uvádí návrh závěrečného textu.

Finsko chce záruky, jinak nekývne

Dohody by ale mohli zkomplikovat  Finové. Ti totiž trvají na tom, že Řekové musí ručit za jakoukoliv další půjčku od zemí eurozóny svým majetkem.

Myšlenku, která se objevila již před několika týdny, dnes v rozhovoru s agenturou Reuters potvrdil finský premiér Jyrki Katainen. Podle něj Finové z této podmínky nesleví.

,,Dnes musíme získat záruky, že pokud pošleme další peníze do Řecka, což je zcela evidentní, musíme získat nějaké záruky," řekl Katainen. "To je pro nás absolutně nepřekročitelné," dodal.

Podle něj je současná krize v eurozóně extrémně vážná a dnešní summit jí může jen velmi těžko vyřešit.

Sarkozy urazil Němce

Středeční schůzce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové předcházelo značné napětí.

Oba státníci se podle deníku Financial Times Deutschland velmi ostře pohádali během telefonického rozhovoru, který předcházel osobní schůzce, a Merkelová dokonce hrozila, že se nezúčastní dnešního summitu eurozóny.

"Jedinými, kdo totálně postrádá jakoukoliv solidaritu, jsou Němci. Německý egoismus je zločinný a zesiluje krizi," řekl Sarkozy podle tradičně velmi dobře informovaného satirického týdeníku Le Canard Enchainé. Celý spor se přitom týkal snahy Němců zapojit do nového záchranného programu pro Řecko i soukromé investory.

Tento krok přitom vyvolává obavy, že ratingové agentury jej vyhodnotí jako bankrot země a tak značně zkomplikují financování řeckých bank, což nakonec povede k rozšíření krize do dalších zemí. Před zapojením investorů varuje především Evropská centrální banka a její šéf Jean-Claude Trichet.

Podle francouzského prezidenta je Trichet radikál, když odmítá i francouzský návrh na prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů. "Trichetova strategie je belgická ruleta. Ruská ruleta je to v případě, kdy je v zásobníku jen jeden náboj, při belgické ruletě jsou tam všechny náboje," nechal se šéf Elysejského paláce slyšet podle francouzského týdeníku.

Merkelová a Sarkozy však nakonec našli v jednáních cestu a v noci na dnešek po mnoha hodinách jednání dohodli na společné pozici.

Euro se dnes díky optimismu investorů ohledně připravovaných kroků k řešení dluhové krize v eurozóně vyšplhalo na dvoutýdenní maximum vůči americkému dolaru.

Kolem 15:45 SELČ jednotná evropská měna vůči dolaru stoupla o 0,6 procenta na 1,43040 USD. Předtím se vyšplhala až na 1,43339 USD, tedy na nejvyšší úroveň od 8. července.