"Poslední den" pro dohodu Obama o dluhu nejedná. Nejistota tak trvá

Americký prezident Barack Obama v pátek nemá na programu žádná vyjednávání o zvýšení stropu pro státní dluh, byť právě tento den před týdnem vyhlásil jako nejzazší termín pro dohodu s republikány.

Nyní Bílý dům tuto lhůtu podle internetového deníku Politico označuje za mytickou a recept na odvrácení hrozícího bankrotu země stále není známý.

Média sice informují o tom, že dohoda je blízko, zároveň ale zmiňují sílící odpor vůči ní mezi demokraty.

Řešení, k němuž se prý šéf Bílého domu přibližuje se šéfem Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem, by mělo během příštích deseti letech přinést v amerických rozpočtech úspory kolem tří bilionů dolarů. Dohoda obsahuje nové daňové příjmy.

Od roku 2012 by se podle ní sice snížily daně pro jednotlivce i firmy, zároveň by ale skončily současné výjimky a daňové úlevy. Celkem by tak federální daně měly vynášet více než dosud.

Jádrem sporu jsou daně pro bohaté

Škrty by podle dostupných informací zasáhly většinu programů federální vlády, včetně například dotací pro zdravotní péči pro chudé a seniory a důchodového systému. Právě to se nelíbí demokratům, stejně jako to, že dohoda údajně neobsahuje žádné konkrétní zvýšení daní. Navržené řešení současné krize kolem státního dluhu by tak podle nich nerovnoměrně dopadlo na chudé, aniž by bohatí přinesli výraznější oběti.

Bílý dům nicméně popřel, že by dohoda neobsahovala nové daně. "Dali jsme jasně najevo, že součástí dohody musejí být i výnosy," řekl Obamův poradce pro rozpočtové otázky Jacob Lew. Republikáni nicméně dosud jakékoli zvýšení daní kategoricky odmítali s tím, že by takový krok podřízl větev americké ekonomice, která po nedávné hluboké recesi stále přešlapuje na místě.

Ratingové agentury varují

Americká vláda má nyní peníze do 2. srpna. Pak nebude moci splácet všechny svoje závazky, což by se de facto rovnalo bankrotu. Většina ekonomů, ale třeba i americká centrální banka či Bílý dům, se shoduje, že by to mohlo mít katastrofální následky pro nejen americkou, ale i pro celosvětovou ekonomiku.

Ratingové agentury již varovaly, že bez brzké a věrohodné dohody by mohly snížit zatím špičkové hodnocení schopnosti USA splácet dluhy. To by mohlo na finančních trzích vyvolat vlnu paniky; investoři totiž dosud americké dluhopisy považovali za bezrizikovou investici.

Pokud by Spojené státy o rating nakonec přišly, šlo by o další důsledek politického patu, ve kterém se Washington ocitl po loňských volbách do Kongresu. Republikáni v nich ovládli Sněmovnu reprezentantů, zatímco demokratům zůstal Senát. Obě strany přitom jen s obtížemi překonávají rozdílná ideologická východiska. Dohodu mezi nimi komplikuje i silné konzervativní republikánské křídlo, které stojí například právě za odmítáním zvyšování daní.

Předmětem ostrým politických sporů se pak snadno stane dosud spíše technické hlasování o zvýšení stropu pro státní dluh. Kongres jej americké vládě stanovuje od roku 1917, aby získal kontrolu na jejími výdaji. Hranice pro dluh tehdy činila 11,5 miliardy dolarů. Do té doby američtí zákonodárci schvalovali každé nové dluhopisy, jež americká vláda vydala. Jen od roku 1962 se strop zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001.

Spojené státy se s rychlým růstem zadlužení potýkají zejména v posledních letech. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během Obamovy vlády pravidelně překračují hranici bilionu dolarů. Jen v nynějším fiskálním roce, který skončí v září, deficit amerického rozpočtu podle odhadů stoupne na rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.